Hlavní obsah

Nádvoří Hradu není veřejným prostranstvím, konstatoval soud. Stěžovatel s nařízením z roku 1954 nepochodil

Aktualizováno

Těžký kalibr pro podporu své argumentace použil muž, který chtěl na Pražském hradě uspořádat shromáždění. Když se svým záměrem nepochodil, začal se soudit a odkazoval se i na nařízení z roku 1954. Justice mu ale vzkázala, že nádvoří Hradu není veřejným prostranstvím.

Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Pražský hrad je chráněným prostorem a nejedná se o veřejné prostranství (ilustrační foto).

Článek

Justice se problematikou zabývala na podnět Vojtěcha Razimy ze společnosti Kverulant, jež v prezidentské éře Miloše Zemana usilovala o plné otevření Hradu veřejnosti. Společnost se rozhodla v roce 2021 uspořádat na náměstí U Svatého Jiří shromáždění a vyjádřit nesouhlas s uzavřením oblasti Pražského hradu. Muž ale se svým oznámením nepochodil na magistrátu, který konstatoval, že náměstí není veřejným prostranstvím, a proto byl nutný souhlas vlastníka s konáním shromáždění.

Následovala soudní pře, v níž se muž mimo jiné marně odkazoval na nařízení č.55/1954 Sb. s tím, že podle něj Pražský hrad náleží všemu československému lidu.

„Je to jen politickou proklamací poplatnou tehdejší situaci. Neznamená nic jiného než zdůraznění kulturního a politického významu Pražského hradu,“ nepřistoupil ovšem na tuto argumentaci senát Nejvyššího správního soudu v čele s Ondřejem Mrákotou.

FOTO: Prošli jsme si dvorky na Malé Straně, kde se v 80. letech vyřádil underground

Bydlení

Symbol, ne veřejné prostranství

„Soud si je vědom významné a nepochybné symboliky Pražského hradu. Ta přirozeně může svádět k dojmu, že areál Pražského hradu je přinejmenším zčásti vnímán veřejností jako veřejné prostranství. Není tomu ovšem tak, neboť se jedná toliko o ‚zpřístupněné prostranství‘. Jedná se přitom o areál uzavřený a přesně vymezený, který je vně dokonce chráněn ozbrojenými složkami, Hradní stráží a Policií České republiky,“ uvedli soudci.

Z verdiktu soudu plyne, že i pokud je do daného prostoru jeho vlastníkem umožněn přístup široké veřejnosti, nelze hovořit o jeho obecném užívání, ale jen o návštěvě.

„Bude se typicky jednat o arboreta, zoologické zahrady, ale též o veřejnosti přístupné hrady, zámky a jejich zahrady. Nezáleží přitom ani na tom, zda je vstup na takový pozemek či prostranství umožněn jen v návštěvní dobu, či nepřetržitě. Podstatné není ani to, zda se tak děje kratší, anebo delší dobu. Je jen na vůli vlastníka, za jakých podmínek vstup na něj umožní,“ popsali soudci.

„Typickým příkladem mohou být zámecké zahrady, které jejich vlastníci ponechávají po celý rok volně přístupné. Jedná se však jen o jejich dobrodiní. Kdykoli je mohou uzavřít, popř. do nich vpouštět jen někoho,“ uzavřeli soudci.

Konec front. Z Hradu zmizela většina bezpečnostních rámů, lidé chodí volně

Domácí

Výběr článků

Načítám