Článek
Pro její odvolání hlasovalo osm radních z devíti v čele se staronovým starostou a předsedou Strany zelených Petrem Štěpánkem. Ten je zároveň čestným předsedou protikorupčního občanského sdružení Oživení. Kulasovou na radu nepozvali, tudíž neměla šanci se bránit.
Zhruba měsíc před hlasováním si nechal tajemník úřadu Michal Kárník zpracovat stanovisko na daný audit od soukromé právní kanceláře za 180 tisíc korun.
Pětadvacetistránkový dokument kritizuje práci auditorů z Prahy 4, tedy jeho zaměstnanců, a viní je ze špatného zpracování a vedení celé kontroly.
Stanovisko hodnotící práci kontrolorů si přitom tajemník mohl vyžádat od úředníků magistrátu jako od nadřízeného úřadu, a to zcela zadarmo. Částky do dvou set tisíc korun navíc neprocházejí schválením rady, tajemník tudíž jednal na vlastní pěst.
Pro připomenutí: kontroloři v auditu odboru investic kritizovali na radnici Prahy 4 velké množství dodatečných objednávek, poukázali na nápadně podobné časy v odevzdávání obálek s nabídkami a upozornili na chybějící dokumenty (obálky, protokoly), bez kterých nebylo možné posoudit transparentnost tendrů.
Problémové zakázky se měly týkat například rekonstrukcí škol, sportovišť nebo revitalizace koupaliště Lhotka.
Pod smlouvami je v mnoha případech podepsán starosta Štěpánek, potom co celou věc přednesl radě města tehdejší radní pro investice Zdeněk Kovářík (ODS). Ten zakázky konzultoval se šéfem odboru investic Josefem Jahodou.
Chystá žalobu
Kulasová se nehodlá s odvoláním smířit a vůči rozhodnutí rady chystá žalobu. Nechala si již zpracovat právní analýzu, která zpochybňuje závěry tajemníkem objednaného posudku. „Tou kontrolou jsme šlápli do něčeho, o čem jsme ani netušili. Zřejmě jsme dloubli do vosího hnízda. Je evidentní, že se vedení města bojí vyšetřování,“ komentovala situaci Kulasová.
Výsledky kontroly se skutečně již od listopadu zabývá pražská hospodářská kriminálka, podklady auditu si rovněž na vlastní žádost po medializaci případu vyžádal i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
Na otázku, proč vedení města prosadilo odvolání Kulasové a jaké mělo k takovému kroku konkrétní důvody, tiskový mluvčí úřadu Jiří Bigas odpověděl, že „personální věci jsou v kompetenci tajemníka úřadu“, který má zrovna dovolenou.
Právě tajemník Kárník je, vyjma odvolané kontrolorky Kulasové, nejviditelnější postavou celého příběhu. Byl to on, který Právu na počátku kauzy (v listopadu) sdělil, že úředník Pavel Fikar, který zmiňovaný audit prováděl, je spolehlivý člověk, za „jehož prací úřad stojí“.
O měsíc později již ale tajemník zadal právníkům úkol prověřit Fikarovu práci a na základě daného výstupu radní „potrestali“ Fikarovu nadřízenou Kulasovou, jež po kontrole zakázek podala trestní oznámení. Byl to rovněž znovu tajemník Kárník, který měl po Kulasové požadovat, aby dodatečně výsledky kontroly změnila.
Podle jejích slov ji Kárník nutil k tomu, aby podepsala dokumenty o tom, že se žádná kontrola vlastně neodehrála. Když neposlechla, začal ji tajemník podle jejích slov šikanovat. Zrušil jí odměny, propustil zaměstnankyni.
Kritika na zakázku?
Hlavním argumentem právníků, kteří se na pokyn tajemníka zabývali auditem investic, je to, že odbor kontroly „procesně pochybil“ a že úředníci postupovali jiným způsobem, než jim předpisy dovolovaly.
Podle Kulasové ale podobným způsobem, tedy podle „osnov“ kontrolního řádu v případě obšírnějších kontrol, postupuje i samotný magistrát. Údajně proto, že je audit mnohem přesnější a propracovanější, s jasně daným postupem a zpracováním. Dokument rovněž zpochybnil absenci obálek. Obálky s nabídkami jsou údajně „uloženy v kanceláři odboru investic“, což právníkům údajně sdělil „odbor investic“.
Po několik měsíců, kdy Kulasová a její tým kontrolu prováděly, však šéf odboru Jahoda nebyl schopen požadované dokumenty poskytnout.
Dané posouzení auditu tajemníkem najatých právníků kritizuje advokát Kulasové, který tvrdí, že závěry právníků nestojí na pevných základech. Sama právní kancelář, jež úřadu posudek skoro za 200 tisíc vypracovala, v závěru textu připouští, že pro „komplexní posouzení situace by bylo nutné provést další šetření“.
„Stanovisko je v řadě jeho částí nepřezkoumatelné, neboť vychází z neúplných podkladů nebo toliko z tvrzení odboru investic. Jeho závěry jsou tak postavené namísto na dostatečném přezkumu písemných podkladů na zavádějícím zadání od objednatele stanoviska,“ vyjádřil pochyby právník Kulasové.