Článek
Už od poloviny října, kdy vládní nařízení uzavřelo všechny školy, dostaly všechny kraje za úkol zajistit náhradní výuku, respektive hlídání pro děti zdravotníků či zaměstnanců Integrovaného záchranného systému (IZS). Služba je určená pro děti ve věku od 3 do 10 let, jejich počet v jedné třídě nesmí překročit třicet. Jen v Praze je k těmto účelům určených dvaašedesát základních a mateřských škol.
Například na základní škole profesora Švejcara funguje třída od půl osmé do půl páté, maximální kapacita třídy třicet dětí je zde momentálně vyčerpána. „Moje maminka je zdravotní sestra!“, hlásí jedno z dětí. „Moje je doktorka,“ přidává se další. „můj táta je technik!“, „a náš táta učí na vysoké škole,“ přidají se sourozenci, kteří spolu s ostatními žáky docházejí do školy pravidelně.
Podle jejího ředitele Ondřeje Lněničky začínali především s dětmi zdravotníků, postupně se ale kolektiv rozšířil prakticky o všechny profese, které do programu spadají.
Kapacita jedné třídy v náhradní škole je 30 dětí.
O předškolní děti se na této škole starají po celý den dvě vychovatelky, starším žákům pomáhají dva až čtyři učitelé podle potřeby. „Zajišťujeme i distanční výuku, to znamená připojit je na internet nebo jim půjčit zařízení, pokud nemají vlastní. Distanční výuka tady probíhá tak, aby až se děti vrátí domů, měli rodiče co nejméně práce, ideálně žádnou,“ vysvětluje ředitel.
Nově pomoc i pro další profese
Minulý týden přidalo vedení Prahy do programu několik dalších povolání, které jsou podle primátora Zdeňka Hřiba nezbytné k zajištění služeb občanům a chodu města. „Například se jedná o zaměstnance kurýrních či doručovacích služeb, zaměstnance zajišťující odvoz komunálního odpadu nebo pracovníky zajišťující dodávky elektřiny, tepla a zemního plynu,“ uvedl v tiskové zprávě mluvčí magistrátu Vít Hofman.
„V praxi to probíhá tak, že oslovený zaměstnavatel pošle své požadavky na odbor školství, mládeže a sportu pražského magistrátu. Ten rozmístí děti do jednotlivých škol, dále informuje školu a zaměstnavatele. Zaměstnavatel potom sám informuje své zaměstnance,“ vysvětlil postup pražský radní pro oblast školství Vít Šimral.
„Rodič si může vybrat, zda chce své dítě umístit do spádové školy podle místa bydliště nebo místa pracoviště,“ dodává ředitel školy Lněnička.
S distanční výukou pomáhají dětem učitelé.
Kolika dětí se bude provoz určených škol týkat, zatím není jasné, záleží na požadavcích jednotlivých zaměstnavatelů. Na jaře se jednalo zhruba o 300 dětí, zájem rodičů se však podle Lněničky oproti jaru navýšil. Naplnění kapacity se ale neobává. „Na Praze 12 byly na jaře vyčleněné některé školky a tři základní školy, zatím jsou aktivované dvě školy, takže evidentně kapacita je plně dostačující,“ dodal.
To potvrzují i další ředitelé škol, které byly kraji vybrané pro poskytování péče o děti klíčových zaměstnanců. „K nám dochází momentálně zhruba jen dvě až pět dětí,“ uvedl například ředitel základní a mateřské školy Antonína Čermáka v Praze Petr Karvánek. „U nás mám pravidelně do osmi dětí,“ řekla ředitelka základní školy Jílové u Prahy Květa Trčková. Několik pražských škol zatím nemuselo otevřít třídy žádné.
Od příští středy vláda plánuje znovuzahájení prezenční výuky žáků 1. a 2. tříd základních škol. Ačkoliv se tak počet dětí v náhradních školách může rozšířením seznamu profesí navýšit, zároveň díky odchodu prvních ročníků poklesne. „Počítáme, že nám počet žáků poklesne významně, z nynějších třiceti minimálně o polovinu,“ uvedl ředitel Ondřej Lněnička.
Po dokončení distanční výuky mohou děti trávit čas v místní družině.