Pražská zoo plánuje ambiciózní Arktidu. Bez ní se rozloučí s ledními medvědy

V budoucnu by v sousedství měla zastavovat tramvaj, která spojí Prahu 6 a 8. Dnes se na pozemku nachází zázemí zoo a výběhy kopytníků.

Chov ledních medvědů má v Troji dlouholetou tradici. „V téhle budově, kde sedíme, byl za války uměle odchován lední medvěd. To byl ohromný úspěch,“ upozornil ředitel zahrady Miroslav Bobek ve své kanceláři ve vile u vchodu do areálu.

V roce 1947 přišla na svět Polárka, první lední medvěd, kterého se v Zoo Praha podařilo odchovat až do dospělého věku. Samice dala jméno oblíbené zmrzlině. „Medvěd je nejzřejmější oběť globálního oteplování, změn klimatu. To je také důvod, proč o nich mluvit, ukazovat je. Ale pokud je nadále chceme mít, musíme pro ně vybudovat zcela novou expozici,“ konstatoval Bobek.

Ta současná pochází ze 30. let minulého století. „Je příliš malá, zázemí nevyhovuje, situovaná je na jihovýchod, takže do ní hodně svítí slunce,“ konstatoval. Šelmy potřebují nový prostor, který bude respektovat současné standardy.

„A ty jsou mimořádně náročné. Potřebujete velké bazény, velké výběhy,“ zmiňuje některé. Arktida bude opravdu gigantická stavba, upozorňuje. „Vyjádřeno financemi, asi čtyřikrát,“ reagoval na dotaz, zda to bude náročnější než loni otevřená Rezervace Dja, kde našla nový domov populární gorilí skupina a další živočichové. Ta vyšla zhruba na 300 000 000 korun. Nový projekt tedy spolyká více než miliardu korun.

O tom, zda pražský magistrát bude stavbu financovat, se rozhodne v blízké době. Podporu primátora Bohuslava Svobody (ODS) a jeho náměstkyně Jany Komrskové (Piráti) podle Bobka má. „Máme stavební povolení, dokumentaci pro výběr zhotovitele. Než se začne vybírat, potřebujeme posvětit peníze,“ přiblížil.

Půjde-li vše hladce, ještě letos začne zahrada hledat stavitele, v zimě zřídí staveniště. Práce poběží čtyři roky. Pokud peníze od města nepřijdou, nová expozice nevyroste a zoo se bude muset s ledními medvědy rozloučit.

V zahradě zbyl jediný. Před pár týdny museli veterináři utratit medvědici Bertu kvůli neléčitelnému onkologickému onemocnění. S evropským koordinátorem chovu zoo jedná o případných nových parťácích pro samce Toma.

„Expozice mají životnost tak třicet let. Pak objekty zastarají technicky i morálně,“ konstatoval Bobek s tím, že zahradu je třeba budovat neustále. V březnu se otevřou nové výběhy koní Převalského, čímž se završí první část rekonstrukce Plání v horní části areálu. Nové výběhy doplní výstava k transportům koní Převalského, které zoo navrátila do západního Mongolska.

V plánu je reintrodukce do východního Mongolska nebo do Kazachstánu. Doplňkové expozice představí drobnější živočichy z Gobi včetně olgoj chorchoje. Podle legendy jde o červa, který žije v dunách pouště Gobi a zabíjí na dálku elektrickým výbojem. Jako první o něm podle Bobka napsal šéf americké paleontologické expedice, která ve 20. letech působila v Mongolsku. Po válce tvora zmiňovali Rusové, díky překladům z ruštiny se povědomí o olgoj chorchoji rozšířilo k nám a tvor vzbudil zájem českých záhadologů.

„V malé části Gobi žije v dunách had hroznýšek tatarský. Nevypadá jako had, má tupou hlavu a ocas, jak ryje v písku,“ prozradil, kdo se v expozici na Pláních vlastně objeví.

Prostor po ledních medvědech by měli využít orangutani z nedaleké Indonéské džungle, kteří se do něj dostanou tunelem nad cestou. V plánu je také přeměna starého slonince, který vezme na cestu do Jižní Ameriky. Pravděpodobně k přítoku Orinoka.