Článek
Ve srovnání s dosud používanými postupy umožňuje tento přístroj provádět přesněji a efektivněji tzv. katetrizační ablace srdečních arytmií, tedy zničení abnormální tkáně v srdci, která arytmie způsobuje. Homolka je tak teprve třetím místem na světě, které přístroj CGCI využívá, dalšími místy jsou španělský Madrid a Soul v Jižní Koreji.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Katetrizační ablace je metoda určená k léčbě poruch srdečního rytmu. Využívá katétry – tenké trubičky, jež se do srdce zavádějí z přístupu cévami jejich napíchnutím buď v třísle, nebo na krku. Kardiolog katétr zavede do místa v srdci, z něhož se šíří arytmie, a provede s jeho pomocí tepelnou destrukci určené tkáně za pomoci radiofrekvenčního proudu.
Systém CGCI tvoří magnetická komora, která využívá celkem osm elektromagnetických článků sloužících k robotizační dálkově řízené navigaci katétrů. Lékař tedy neovládá katétry manuálně, ale ty jsou v srdci vedeny k určenému místu pomocí magnetického pole. Směr a požadovanou polohu katétru v srdečních oddílech lékař určuje z kontrolní místnosti na řídicí obrazovce.
Větší rychlost a přesnost zákroku
„Systém elektromagnetické navigace nám umožňuje mnohem větší rychlost a přesnost výkonu,“ říká primář kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce prof. Petr Neužil.
Jestliže kardiolog na obrazovce počítače zadá změnu vektoru magnetického pole, která má následně způsobit změnu směru pohybu katétru, proběhne to bez časového zpoždění.
| Léčba pomocí přístroje CGCI je určena pro pacienty s komplexnějšími srdečními arytmiemi, kde je zásah ablací anatomicky složitý, místo způsobující arytmie je špatně dostupné a vyžaduje využití více zobrazovacích metod. |
Navigační systém nového přístroje je ojedinělý také v tom, že umožňuje automatizaci výkonu. Lékař si nejprve vytvoří elektroanatomickou 3D mapu části srdce, v níž zasahuje. Poté tuto mapu může, ale nemusí sfúzovat s anatomickým zobrazením orgánu, například z počítačové tomografie (CT) nebo magnetické rezonance (MR). Získá tak výborné zobrazení části srdce, z níž se šíří arytmie a kterou je třeba ošetřit katetrizační ablací.
„V této ideální elektroanatomické mapě si v počítači označím bod, kam se chci s katétrem dostat, tedy kde chci působit radiofrekvenční energií. Naplánuji cestu a poté k němu katétr odešlu. S tímto systémem máme poprvé možnost plné automatizace výkonu,“ dodává profesor Neužil.