Pražané mají další místo k relaxaci. Opravené střechy Křižíkových pavilonů vyšly na 150 milionů

„Hlavním problémem bylo, že nám zatékalo do Křižíkových pavilonů, a to byla největší motivace, proč se vlastně do rekonstrukce šlo. Měli jsme tu takovou malou betonovou džungli, během běžného dne tu nikdo nevydržel, co by tu taky dělal, byla tu strašná výheň a dost nehostinné podmínky,“ popisuje dřívější stav architekt Výstaviště Praha Štefan Šulek.

Rekonstrukce vyřešila problém s podmáčením a s narušenými ocelovými konstrukcemi a terasy zároveň získaly další účel – staly se veřejným místem k relaxaci, odpočinku a ke konání veřejných i soukromých akcí.

Obnova trvala dva roky a vyžádala si rozpočet 150 milionů korun. „Což je dost, ale musíme si říct, že jde o 8 tisíc metrů čtverečních, což je celkem velká plocha,“ vysvětluje architekt.

O jednoduchou práci však podle něj nešlo. „Komplikovalo nám to to, že Křižíkovy pavilony byly stále v provozu, to byla výzva, aby se souběh akcí a stavby navzájem nerušil. Trochu to zdrželo i tu stavbu,“ říká Šulek s tím, že ač prováděli sondy a měli k dispozici papírovou dokumentaci, v některých případech se záznamy neshodovaly s realitou, a stavbu tak provázela překvapení.

Veškeré úpravy vycházely z původního návrhu architekta Michala Brixe, autora čtyř výstavních pavilonů nazvaných po vynálezci Františku Křižíkovi. Pavilony ale vznikaly jako dočasná stavba a s jejím zachováním se původně nepočítalo, podobně jako tomu bylo třeba i v případě Průmyslového paláce.

„Celou dobu jsme s ním spolupracovali a snažili jsme se najít nějakou cestu, aby byl on spokojený a zároveň tu vznikl aktuální prostor pro současnost. Vždy jsme se dohodli. Myslím, že byl rád, že jsme do toho šli,“ hodnotí Šulek kooperaci s původním autorem. „Na to, že to chtěli zbourat, to dobře dopadlo,“ reagoval Brix.

Nově je prostor z části osázený rostlinami, dojde zde tak ke snížení tepelného ostrova, lokálnímu zlepšení klimatu a většímu využití dešťové vody. Plocha zeleně je zhruba 2 200 metrů čtverečních a tvoří střešní zahradu. Smí tam i psi, avšak jen na vodítku.

„Na pavilonu B a E (krajní budovy – pozn. red.) je ta zahrada květnatá, mění se v roce. Na C a D (střední pavilony – pozn. red.) máme vzrostlou trávu, která bude až dva metry vysoká a vytvoří takový meditativní prostor, dobrý na posezení. Všechnu tuto zeleň máme doplněnou vzrostlými keři, takže postupem času, za jeden až dva roky, se to víc rozroste a budeme mít stín i z těch keřů,“ popisuje architekt.

Zeleň vysázely Pražské služby a budou se o ni dále starat. S údržbou pomohou i moderní technologie, hnojení a zavlažování je automatizované, zalévá se vodou z vlastní studny výstaviště, a to pod dohledem meteostanice.

Střechy dostaly lepší povrchy, lavičky, k dispozici je tu bistro, toalety, herní prvky pro děti a časem přibudou třeba houpačky.

„Máme tu i sportovní povrch, takový symbolický, je to lehký výběhový povrch, 140 metrů délkových oblouku,“ doplňuje Šulek. Terasy jsou přístupné v otvírací době areálu a v provozu mají být celoročně.

Revitalizací střech byla zakončena rekonstrukce Křižíkových pavilonů. V další fázi chystá Výstaviště opravu tribun pavilonů a také Křižíkovy fontány, u které se změní řešení celého zařízení. „Ale to je běh na dlouhou trať. To se bavíme o 500 až 600 milionech,“ nacenil práce předseda představenstva společnosti Výstaviště Praha Tomáš Hübl.

Na původní stav střech před rekonstrukcí se můžete podívat ve fotogalerii: