Ústavní právník: Zeman nemůže ministra jen tak vetovat

„Ústava neupravuje možnost prezidenta republiky odmítnout návrh předsedy vlády na jmenování člena vlády,“ uvedl Antoš.

Kandidát na premiéra Petr Fiala (ODS) ve středu přinesl prezidentovi seznam jmen do vznikající koaliční vlády. Zeman následně v rozhovoru pro Novu řekl, že předpokládá, že bude vetovat návrh na jednoho ministra. Jméno neuvedl, kandidáta prý osobně nezná.

Jméno nesdělil ani Fiala. Nejvíc se spekuluje o tom, že problémový by v očích prezidenta mohl být kandidát na šéfa české diplomacie Jan Lipavský (Piráti), v komentářích však zaznívají i jiná jména.

Možnost pro prezidenta představuje podle Antoše pouze ústavně-právní konsenzus, podle něhož je přípustné odmítnout jmenování v případě, že existuje nějaký zvláštně závažný důvod. „Zejména pokud by takové jmenování bylo protiprávní,“ vysvětloval.

Na příkladu uvedl, že by šlo třeba o jedince, kterému byl uložen trest zákazu činnosti pro nějakou předchozí trestnou činnost, které se dopustil, a měl by proto zákaz vykonávat funkce ve veřejné správě. „V jiných případech ne,“ zdůraznil právník.

Podle Antoše není možné, aby Zeman nejmenování zdůvodňoval třeba tím, že nesouhlasí s politikou navrženého kandidáta, nebo že má vůči němu nějaké osobní výhrady.

„Není to důvodem. A Ústava mu přikazuje, aby vyhověl návrhu a jmenoval člena vlády,“ doplnil Antoš.

V souvislosti s Lipavským se spekulovalo, že pro Zemana je problém jeho odmítavý postoj ke stěhování české ambasády v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma.

Antoš má za to, že aktuální situace vychází také z chyb, které v minulosti učinil v čele kabinetu Andrej Babiš (ANO). Odkazoval při tom na Zemanovo odmítnutí jmenovat některé ministerské nominanty ČSSD – v roce 2019 Michala Šmardu na post ministra kultury, a o rok dříve Miroslava Pocheho (ČSSD) do čela diplomacie.

„Myslím, že je chybou, že v minulosti předseda vlády tomu protiústavnímu postupu prezidenta republiky vyhověl,“ podotkl.

„Pokud předseda vlády tímto způsobem postupoval a tomu neústavnímu tlaku ustoupil, vytvořil tím u prezidenta republiky dojem, že se tak může chovat i příště. Ale Ústava mu tuhle možnost nedává,“ doplnil Antoš.

V případě, že by Zeman na postupu trval i nyní, je dle Antoše nasnadě hledat právní nástroje, jak situaci vyřešit. Ve hře jsou podle něj dvě možnosti.

„Za prvé by samozřejmě připadalo v úvahu uvažovat o žalobě pro hrubé porušení Ústavy, která by mohla být vznesena vůči prezidentu republiky,“ předestřel Antoš.

Daný návrh předkládá Senát. Ústavní soud však může žalobu dostat k posouzení až ve chvíli, co ji podpoří tři pětiny přítomných senátorů a souhlasí s ní také tři pětiny všech poslanců.

Poté, co bude Fiala jmenován v pátek 26. listopadu premiérem, dalo by se také podle Antoše postupovat cestou sporu o rozsah kompetencí státních orgánů.

„Předseda vlády by se mohl obrátit na Ústavní soud s tím, aby spor rozhodl. A tvrdit, že mu prezident republiky neumožňuje vykonávat jeho pravomoci ve vztahu ke vznikající vládě,“ uvedl Antoš.