Článek
Pokud by skutečně prezident Zeman ještě před koncem mandátu jmenoval nového šéfa ÚS, překročil by tím pravomoci? Někteří právníci to označují za „ústavní exces“.
Zastávám rovněž názor, že by šlo o hrubý exces z role prezidenta republiky. Prezident nemůže takto jednat, protože jeho kompetence je v souladu s Ústavou a právem omezena nejen místně, ve vztahu k českým orgánům, ale i časově.
Představte si, že by tak postupovala třeba vláda. Po tom, co prohraje volby, by v době, kdy se formuje vláda nová, přijala nezvratná rozhodnutí, která by odložila účinnost do budoucna. To by přece důvěru veřejnosti v systém úplně zdrtilo.
Na druhou stranu nikde není výslovně řečeno, že to prezident udělat nemůže. Nástupci bývají jmenováni s předstihem, byť není uvedeno, jak dlouhý může být.
Argument, že něco není explicitně zakázáno, je lichý. S takovou logikou by Ústava byla jen sbírkou explicitních zákazů a povolení. Při výkladu se musí vycházet nejen z prvotního přiblížení textu, ale zejména i ze smyslu těch opatření. A tady je zcela zjevné, že není smyslem Ústavy umožnit, aby prezident dopředu, s takovýmto předstihem jmenoval funkcionáře, když už v té době vůbec nebude ve funkci prezidenta republiky.
Zprznění Ústavy, odmítl Baxa úvahy o jmenování nového předsedy Ústavního soudu
Kdo by překročení pravomocí řešil? Ústavní soud, kterého se to přímo týká?
Myslím, že by to spíš řešil nastupující prezident nebo prezidentka. Buď by mohl seznat, že to byl akt bývalého prezidenta, který by svým rozhodnutím zrušil, a jmenoval by případně někoho jiného. Anebo by mohl jen deklarovat, že to považuje za tzv. pa-akt, tedy nicotné rozhodnutí, které ho nijak neomezuje, a vůbec by se jím neřídil. Vydal by pak vlastní rozhodnutí.
Mohlo by se to dostat k přezkumu, pokud by se jmenovaný funkcionář domáhal toho, že už byl jmenován. Něco podobného známe z Polska, kdy k podobným záležitostem docházelo. Budilo to velkou vlnu nevole a kritiky. Záleží na tom, jakou by dotyčný zvolil taktiku. Mohl by podat žalobu v rámci správního soudnictví anebo by mohlo za určitých okolností jít o kompetenční žalobu přímo u Ústavního soudu.
Z toho mi vyplývá, že by pro nového předsedu ÚS nebylo prozíravé na to přistoupit, pokud by to znamenalo ústavní spor.
Přesně tak. Dokonce jsem zaznamenal kritiku ze strany některých bývalých soudních funkcionářů, kteří uváděli, že pokud by někdo na takovou právní ekvilibristiku přistoupil, tak by to ukazovalo, že není vhodný ani pro funkci ústavního soudce jako takového.
Spekuluje se, že by Miloš Zeman mohl do čela ÚS jmenovat ústavního soudce Josefa Fialu. Prezidentští kandidáti Danuše Nerudová a Pavel Fischer už avizovali, že by tento akt ignorovali nebo ho zpochybnili. Nemohl by to být naopak zásah do práv končícího prezidenta? Přece jen výběr předsedy ÚS není úplnou libovůlí, může ho vybrat jen ze současných ústavních soudců a ty musel vždy posvětit Senát.
Pokud by nový prezident rozhodnutí svého předchůdce zrušil, tak by tím jen potvrdil, že sice bylo rozhodnuto „po právu“, ale on toto dřívější rozhodnutí mění. Z hlediska legitimity si myslím, že tam není problém. Prezidenti mohou vydávat různá rozhodnutí. Nemůžeme to vnímat tak, že by tím nový prezident zasahoval do práv toho původního.
Zeman jmenoval Siveru do čela dohledového úřadu
Podle mě to jde ještě dál. Možná by mohl nově zvolený prezident deklarovat, že se vůbec nejedná o rozhodnutí, protože jeho předchůdce překročil pravomoc. Naopak by toto jednání mohlo být v rozporu s podstatou demokracie, protože než se uvolní místo předsedy ÚS, lid si mezitím zvolí nového prezidenta. Vlastně by to bylo upírání práv těm lidem, kteří se účastní voleb, nikoliv prezidentovi. To je podstata celé argumentace, proč je takový postup nepřípustný.
Jeden post ústavního soudce nyní není obsazen. Mohl by být předsedou ÚS zvolen i někdo, koho prezident jmenuje jako nováčka?
Už zbývá pouze jeden pokus vybrat nového člena ÚS a současný prezident už řadu měsíců nekoná, což je podle mého názoru také pochybení. Prezident by měl tuto pravomoc využít a Senátu kandidáta navrhnout. Je pravda, že dělat to teď na poslední chvíli může působit zvláštně, ale měl to udělat už dávno.
Kdyby došlo k tomu, o čem se bavíme, nevzbudí ten chaos u veřejnosti jen větší nedůvěru v soudní systém a spravedlnost?
Souhlasím. Důvěra v instituce, ať už je to prezident republiky, nebo justice, je naprosto zásadní. Jednou ztracená důvěra se velmi těžko obnovuje. Zejména pokud by to bylo spojeno s konkrétními kauzami, které by ÚS rozhodoval, mohlo by to právní stát v ČR hodně poškodit.
„Pokus o přežití vlastní smrti.“ Zeman nemůže tunelovat pravomoci příštího prezidenta
