Článek
Nevymlouvá se trochu ministr vnitra Rakušan, když říká, že o nic nešlo, protože takzvaná šmírovací vyhláška byla jen odborně diskutována?
Argument, který ministr používá, nelze zcela přijmout, protože připomínkové řízení není pouze odborná diskuse. Je to součást legislativního procesu. Je pravda, že u zákonů legislativní proces začíná až podáním návrhu zákona po schválení vládou do Sněmovny. Ale fakticky je klíčové to, co se děje na ministerstvech, kde se zákony připravují předtím, než doputují do Sněmovny.
Drtivá většina Čechů šmírování na webu nechce
Tady šlo navíc o vyhlášku, která do sněmovní diskuse vůbec nepřijde…
U vyhlášky je tento argument ještě slabší, protože ji vydává konkrétní ministerstvo. Lze namítat, že legitimita vyhlášky je zachována, protože nemůže jít proti smyslu zákona. Ale v praxi je vyhláška často důležitější než obecné ustanovení, protože konkretizuje práva a povinnosti, jako v tomto kontroverzním případě.
Argument, že jde jen o odbornou diskusi, je potřeba brát s velkou rezervou, protože když něco jde do připomínkového řízení, tak se počítá s tím, že je to už přibližně v takové podobě, ve které to bude schváleno. Není to žádná odborná konference.
Ministr Rakušan sice říká, že by takovou vyhlášku shodil ze stolu, ale co kdyby si toho kontroverzního ustanovení nikdo nevšiml a neupozornil na něj?
Přesně tak, vyhlášky jsou často technického charakteru a doplňují zákon většinou v otázkách, které se často mění, například úhradová vyhláška na ministerstvu zdravotnictví. Anebo řeší věci, které je potřeba vyřešit rychleji, než vznikne zákon, protože to trvá rok i déle. Neznám text té konkrétní vyhlášky a nepřísluší mi říkat, zda by to ministr podepsal nebo ne, ale nebral bych to tak, že podpis ministra je ta nejlepší pojistka.
Povinnost „skladovat“ informace o tom, jaké webové stránky lidé navštívili, je přece zásadní věc. Neměl by to spíše řešit zákon než vyhláška?
Nedivím se odezvě, kterou to vyvolalo, protože jde skutečně o zásadní věc. A je legitimní se ptát, zda měla být řešena jen vyhláškou. Je to navíc problematika, která se řeší dlouhodobě. Existuje judikatura Ústavního soudu, která připustila půlroční uchovávání metadat operátorů.
Ale Úřad pro ochranu osobních údajů ministerstva vnitra a průmyslu, které vyhlášku připravovaly, upozornil, že je to v rozporu s evropskou judikaturou, která plošné sledování odmítá.
Ano, tam je rozpor, protože český ústavní soud byl ve věci uchovávání provozních a lokalizačních údajů smířlivější. O to víc bych radil být opatrnější při přípravě vyhlášky na toto téma.
Za mé vlády nikdy. Fiala hodil vidle do plánu šmírovat uživatele webu
V Česku vzniká Velký bratr. Stát vás chce šmírovat až půl roku zpátky, varují experti
