Právníci: Vláda neříká pravdu, Ústavní soud jí nenařídil zvýšit platy politikům

Pokud bude předloha MPSV přijata, například plat řadového poslance by podle předběžných dat stoupl příští rok o 14 tisíc korun na 116 400 korun, rostly by i platy ministrů, premiéra či prezidenta. „Je to reakce na rozhodnutí Ústavního soudu. Kdyby Ústavní soud takto nerozhodl, tak jsme ten zákon nijak neupravovali,“ řekl Stanjura k návrhu na růst platů v příštím roce.

„Ministerstvo přišlo s návrhem, bez kterého by představitelům státní moci vůbec nemohl být vypočítán plat na příští rok,“ hájí změnu Jurečka s tím, že pouze ctí, co rozhodl Ústavní soud. Právě jeho rezort přitom stojí za touto novelou, kterou má ve čtvrtek projednávat vláda.

Ústavní soud skutečně koncem května zrušil s platností od příštího roku zákonný koeficient nutný pro výpočet platu soudců a politiků. Uvedl, že letošní snížení soudcovských platů, které spočívalo v trvalé změně tohoto koeficientu, odporuje ústavnímu pořádku. Podle ústavních právníků z toho nicméně rozhodně nevyplývá, že by spolu se zvýšením platu soudců museli politici zvyšovat i platy své.

„Ústavní soud rozhodně neříká, že musí o 14 procent vzrůst plat poslancům, senátorům nebo ministrům. Z hlediska politiků je obtížně akceptovatelné, že porostou platy soudcům víc a víc, zatímco ty jejich nikdy ne, protože jsou odpovědní voličům a ti by jim nejraději nedali žádné peníze,“ řekl Novinkám ústavní právník Jan Kysela, poradce prezidenta pro Ústavu a právní otázky.

Stejný názor má i Ondřej Preuss, ústavní právník z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Z nálezu Ústavního soudu podle něj nevyplývá, že by spolu s růstem platů soudců musely stoupat i platy politiků. „To by byla posunutá interpretace nálezu,“ řekl Preuss.

„Chápu argument, že je trochu neférové, že by pouze soudci byli chráněni a byla neustále udržována nebo zvedána jejich platová základna, zatímco poslanci a ministři by stagnovali,“ dodal Preuss s tím, že z právního hlediska ovšem nelze růst platů politiků a soudců jednoznačně propojit.

Pokud podle něj politici budou chtít, mohou nechat vzrůst platy soudců, jak chce Ústavní soud, ale platy politiků ponechat nebo je nechat růst pomaleji. „Určitě je možné najít variantu, udělat speciální úpravu, která zamezí navýšení platů u jiných činitelů než soudců, nebo toto navýšení zmírnit,“ popsal Preuss.

Podle Kysely by bylo nejsnazší, aby se soudcovské platy oddělily a v různých režimech se pracovalo s platy politiků a soudců. „Je s tím nicméně spojeno riziko, že na soudce se nebude myslet, nechají se na určité úrovni, a bude se pracovat jen s platy politiků,“ vysvětlil Kysela, proč jsou i dnes platy soudců a politiků propojeny.

Plat soudce se dnes vypočítává podle poněkud kostrbaté formulace dané zákonem, soudce má brát 2,822násobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. Podle novely MPSV se má koeficient vrátit na hodnotu 3, jak to bylo před konsolidačním balíčkem.

Zároveň totožný zákon uvádí, že plat představitele státní moci, tedy politiků, činí 83,3 procenta platové základny pro soudce. Z toho je zřejmé, že pokud by politici chtěli, mohou pohnout s tímto procentním údajem, a platy si tak ponechat ve stávající výši. Tato procenta přitom novela nijak nemění.