Právníci: Stížnost senátorů u ÚS narazí

Změny obsažené v daňovém balíčku se týkají milionů zaměstnanců, jejich zaměstnavatelů i statisíců živnostníků. Balíček upravuje nejen daň z příjmů, ale i základní daňovou slevu, spotřební daně a zavádí také stravenkový paušál či rychlejší odpisy pro OSVČ.

Jestli tyto změny budou skutečně platit, však znejistilo rozhodnutí senátorů z klubů Starostů, KDU-ČSL a frakce hnutí Senátor 21 a pirátů napadnout způsob jejich přijetí u ÚS.

Senátory přitom k tomu vedly formální důvody. „Nebyly splněny formální požadavky, které stanovuje Ústava pro přijímání zákonů,“ zdůvodnil ve čtvrtek návrh europoslanec STAN a advokát Stanislav Polčák, který bude senátory zastupovat.

Senátoři napadli zejména to, že prezident Miloš Zeman zákon nepodepsal, ale vrátil Sněmovně, čímž jej podle návrhu patrně omylem vetoval, a dolní komora tak měla o balíčku hlasovat znovu. Podle ústavních právníků ale ÚS stížnost senátorů s největší pravděpodobností smete ze stolu.

„Považuji za velmi nepravděpodobné, že by Ústavní soud tento zákon zrušil. Podle Ústavy zákon přijímá parlament. Prezident má právo tzv. suspenzivního veta. Pokud ale prezident dává najevo, že jeho vůle nebyla zákon vetovat, což vyplývá jak z jeho předchozích vyjádření, tak z odpovědi na dodatečný dotaz předsedy Sněmovny, není možné, aby domnělé a prezidentem popřené veto prezidenta převážilo nad vůlí parlamentu,“ sdělil Právu docent katedry teorie práva a právních učení Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Wintr.

Jediný důvod, proč by ÚS mohl podle něj uvažovat o zrušení zákona, by byl jeho nesouhlas s podivnou praxí, kdy prezident zákon ani nevetuje, ani nepodepíše.

„Tohle by možná do budoucna stálo za vyjasnění, ale považuji za takřka vyloučené, že by Ústavní soud chtěl tuto otázku vyjasňovat zrovna na zákonu, který se týká daní milionů daňových poplatníků,“ zdůraznil Wintr.

Předseda pirátů Ivan Bartoš, ale třeba i předseda koaliční ČSSD Jan Hamáček, kterým vadí hlavně mnohamiliardový dopad daňových změn na státní rozpočet, ještě před koncem roku mluvili o tom, že poslanci by měli kvůli Zemanovu „vetu omylem“ o balíčku hlasovat znovu.

Podle většiny právníků ale začal platit v souladu se zákonem. Podle ústavního právníka Jana Kysely je v přetřásané Zemanově větě v dopisu adresovaném předsedovi Sněmovny Radku Vondráčkovi (ANO) „uvedený zákon vracím, vážený pane předsedo, k dalšímu opatření“ klíčové slovo „opatření“.

„Kdyby zákon vrátil k projednání, bylo by to další veto. Jenže ho vrátil k dalšímu opatření, čímž se v kontextu jiných vyjádření prezidenta republiky míní zajištění vyhlášení zákona ve Sbírce,“ sdělil už dříve Kysela serveru Novinky.cz s tím, že tak o „veto omylem“ podle něj nejde.

K rozumu nabádal už koncem roku i šéf poslanců TOP 09 a také velký kritik daňového balíčku Miroslav Kalousek. „Nejsem fanoušek daňového balíčku. Pustíme-li se však do právních bitev a zpochybníme Zemanův úmysl umožnit účinnost zákona od 1. ledna, doplatí na to jenom daňové subjekty. Když už se vytratil rozum z obsahu, zachovejme ho alespoň v proceduře,“ uvedl.

Návrh spolu s 15 senátory z klubu Starostů podepsali Václav Láska a Přemysl Rabas (oba za hnutí Senátor 21), Lukáš Wagenknecht (za piráty) a Lumír Kantor (za KDU-ČSL), uvedl senátor STAN David Smoljak. Pro podání ústavní stížnosti je třeba minimálně 17 členů horní komory.

Podle senátorů prezident republiky nemůže zákon nepodepsat, pokud jej nevrátil Sněmovně. Senátorům proto vadí to, že zákon podepsali pouze premiér Andrej Babiš (ANO) a místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip (KSČM) místo předsedy dolní komory Vondráčka, který může být zastoupen pouze ze závažných důvodů.

Senátoři také tvrdí, že změny v balíčku podle nich Sněmovna řádně neprojednala. Balíček přitom prošel standardním schvalovacím procesem a mnoho týdnů o něm jednali zástupci obou komor parlamentu na plénu i ve výborech.