Článek
„Já bych to do té Listiny samozřejmě nedával, protože je to přinejmenším zbytečné a v horším případě to může být i škodlivé ve chvíli, kdy se otevře škatulka pochybností, k čemu to vlastně mělo být, co z toho má vyplynout a komu to prospěje,“ řekl ve středu Právu odborník na ústavní právo Jan Kysela z Právnické fakulty UK v Praze.
Jak uvedl, nemá jasno v tom, čeho chtěli navrhovatelé změny docílit. Nevylučuje, že by mohlo jít o určitou prevenci před regulací zbraní ze strany Evropské unie a jejími dalšími restrikcemi.
Naopak může mít tato úprava zcela opačný efekt v podobě většího zájmu o nákup zbraní, ale i častějších incidentů s vážnými následky.
Právo bránit se se zbraní v ruce bude ústavně garantováno
„Může to mít i horší význam, pokud to v někom vyvolá dojem, že teď je jakákoli obrana možná, protože mám přece základní právo zakotvené v Listině. Potom to může vést k nárůstu počtu excesů v nutné obraně a lidi můžou skončit ve vězení, protože si myslí, že jim je vše dovoleno. Ale ono jim z hlediska trestního zákoníku není úplně všechno dovoleno,“ upozornil Kysela.
Špatný příklad z USA
Míní, že toto doplnění Listiny základních práv a svobod nakonec nemusí vést vůbec k ničemu. „Ale v tom případě nemáte přijímat změny Ústavy, zejména pak ne Listiny, které jsou k ničemu, anebo to k něčemu je, ale my úplně přesně nevíme k čemu a navrhovatelé nám to tedy ani neprozradili,“ podotkl ústavní právník.
„Mně to tedy připadá jako nejednoznačné a celkově nešťastné,“ dodal Kysela.
„Mně to tedy připadá jako nejednoznačné a celkově nešťastné,“ dodal Kysela. V podobném duchu hovořil i dlouholetý advokát se specializací na trestní právo Jaroslav Ortman. „Myslím si, že je to výkřik do tmy. Pokud to povede k navýšení počtu zbraní, tak je to nesprávný krok. A pokud by to bylo snižování, tak je to v rozporu s tím, co dali jako základní právo,“ uvedl někdejší zákonodárce Ortman.
Nesouhlasí s tím, že právo bránit život by mělo patřit mezi základní lidská práva, navíc za situace, kdy je podle něj dostačující stávající úprava zákona.
Pistole jako z lega na trhu dlouho nepobyla
„Jednak je tady právo na život, což samo o sobě už říká, že můžu bránit svůj život i život jiného. A v trestním zákoníku je jak krajní nouze, tak právo na nutnou obranu, které jsou tak jasně vymezeny i judikaturou, že tohle je úplně mimo,“ řekl Právu Ortman.
Chce stejně jako Kysela vidět prováděcí předpisy k aktuální změně a představy jejich autorů, jak si konkrétně představují uplatnění tohoto nového základního lidského práva.
„Podle mě to povede jenom k jednomu, a to požadavku, aby bylo ve společnosti více zbraní, což je úplný nesmysl. Je spousta oblastí, kde si můžeme vzít ze Spojených států příklad, ale tahle je ta úplně poslední. Jsem proti tomu, nemělo se to tam vůbec dostat a je to nesmysl,“ dodal Ortman.
Střelec z úřadu práce měl nelegální zbraň, řekl ředitel policie
Také Jan Kudrna z Katedry ústavního práva Právnické fakulty UK považuje novou úpravu Listiny za nadbytečnou, bez praktického dopadu pro lidi. Navíc by změnu nedával do části Listiny týkající se práva na život.
„Protože tam se hovoří o ochraně života a aby byl vůbec zachován, a tady se spíše mluví na jedné straně o ochraně, ale na druhé o možném usmrcení. Myslím si, že nejlepší byl návrh ministerstva vnitra z roku 2016, kdy se téhož mělo dosáhnout novelizací ústavního zákona o bezpečnosti ČR,“ poznamenal Kudrna.
Má určitou obavu, že do roka či do dvou doputuje na Ústavní soud podnět kvůli nejistotě, jak si tedy vykládat stávající ustanovení o krajní nouzi a nutné obraně.