Hlavní obsah

Právní expert: Tvůrcem vlády není prezident, ale premiér

Právo, Naďa Adamičková, Marie Königová

Podle právního experta ČSSD Radovana Suchánka z katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy musí prezident ministra odvolat, pokud mu premiér předloží návrh. V rozhovoru pro Právo Suchánek uvedl, že prezident pak musí jednat bez váhání. V případě návrhu na demisi Víta Bárty má však hlava státu podle Suchánka širší možnosti, protože Bárta jej podal sám.

Foto: Milan Malíček, Právo

Premiér Petr Nečas (ODS)

Článek

Může si prezident republiky z hlediska ústavního práva klást nějaké podmínky v případě, že mu premiér navrhne demisi některého z ministrů, nebo je to spíše jen výklad Václava Klause?

Myslím si, že pravdivá je ta druhá varianta. Prezident může předem činit jakákoli prohlášení směrem k předsedovi vlády. V tom ho ústava nijak neomezuje. Ale jakmile dojde na konkrétní ústavní kroky, tzn. předloží-li předseda vlády návrh na odvolání ministrů, tak prezident musí tyto ministry odvolat. Je to jeho ústavní povinnost. V tom se shodují všechny učebnice ústavního práva i komentáře k ústavě. Čili tady není vůbec žádná pochybnost.

Prezident tedy musí návrhu na odvolání člena vlády vyhovět. Jak rychle?

Komentáře upřesňují, že tak musí učinit neprodleně, že nemá jakýkoli prostor k úvaze. Pokud na návrhu předseda vlády trvá, pak prezident s ním může konzultovat, premiér může vysvětlovat důvody, které ho k návrhu vedly, ale prezidentovi nezbývá, než návrhu vyhovět.

Tím, kdo je tvůrcem vlády, není prezident republiky, ale předseda vlády. On za vládu nese před Poslaneckou sněmovnou odpovědnost. Čili vláda se vytváří nikoli na Pražském hradě, ale vládu vytváří premiér. Prezident má pouze roli notáře, který přebírá formálně návrh na odvolání.

Tady je ale trochu jiná situace, kdy premiér přinese na Hrad demisi jednoho z ministrů, Víta Bárty.

Pokud podá ministr demisi, jako to udělal Vít Bárta, tak tady se také komentáře shodují: zde má prezident širší možnost úvahy, není dokonce povinen tu demisi podle ústavy přijmout. V takovém případě premiér plní jen zprostředkující roli. Jak předseda vlády, tak i poté prezident mohou tomu ministrovi jeho úmysl rozmlouvat a nakonec může dojít k situaci, kdy prezident demisi nepřijme, respektive že jí odmítne.

V ústavě je řečeno, že prezident odvolá člena vlády, jestliže to navrhne premiér.

Ano, to platí pro případ, kdy podá demisi celá vláda v situaci, kdy je povinna ji podat. Ale to není tento případ. Jde-li o demisi jednotlivého člena vlády z jeho vůle, tak prezident může a nemusí, jak už jsem uvedl, tuto demisi přijmout. To je rozdíl od případu, kdy premiér navrhne odvolání člena vlády. V takovém případě prezident ministra odvolat musí, zde nemá žádný prostor. A dokonce si myslím, a je to i komentář pražské právnické fakulty, že předseda vlády, pokud podává demisi jednotlivý ministr, tak on ji může doprovodit svým návrhem na odvolání. Premiér může kdykoli navrhnout odvolání člena vlády tedy i toho, kdo buď sám již podal, nebo ohlašuje, že podá demisi. Z tohoto hlediska má pak prezident velice omezený prostor.

Pokud bychom měli vysvětlovat prezidentovo prohlášení, jako že on se nehodlá řídit článkem 74 Ústavy, a nehodlá vyhovět předsedovi vlády respektive hodlá nějak podmiňovat svůj souhlas nějakými dalšími kroky, tak překračuje limity dané mu Ústavou ČR a tady bude na předsedovi vlády, aby trval na svém návrhu. My jsme prostě parlamentní republikou, nikoli prezidentskou a prezident musí respektovat kontext celého ústavního systému. Opakuji, on není tvůrcem vlády, tím je premiér.

I když tedy v ústavě lhůty nejsou a pouze komentáře hovoří o tom, že prezident má konat neprodleně či bez zbytečného odkladu, tak prezident musí premiérovi vyhovět a nejlépe ihned? Kdo ho ale může donutit k takovému postupu?

Ono je to naopak. Právě jestliže nejsou stanoveny v ústavě lhůty, tak pak musí konat ihned, bez zbytečného odkladu. Tak, jak to vyžaduje chod ústavního systému. Když by své úkony odkládal, tak ten ústavní systém paralyzuje. Tzn. pokud mu nestanoví ústavodárce nijaké lhůty, tak mu nedává žádný prostor. To je opačný výklad, než ten, že nestanovením lhůt má ten prostor neomezený. On vlastně musí jednat ihned.

Tedy jednoduše řečeno: žádná lhůta = okamžitě? A výklad, že není-li lhůta, je času dost, neplatí?

Ano, pan prezident tu ústavu posouvá, ohýbá tam, kde není. V tom se ústavní právníci shodnou. To je svévole, to je voluntarismus. To je jeho pokus o rozšíření jeho mocenské sféry a tomu by se podle mého názoru nemělo ustupovat.

Pokud tedy chce premiér prosadit okamžitý ochod Víta Bárty z vlády, pak by měl doprovodit jeho demisi i svým návrhem na odvolání z funkce. Je to tak?

Ano, protože takovou demisi musí prezident bez zbytečného odkladu přijmout. Pokud by to neučinil, pak prezident může zahájit vyjednávání a demisi i odmítnout.

Ono by bylo v této situaci zvláštní, kdyby předseda vlády ministrovu demisi nedoprovodil svým návrhem na jeho odvolání. Protože chce-li odvolat i ministry Dobeše a Johna, pak by u nich byl jen návrh na odvolání a v jejich případě by prezident uvažovat nemohl, zatímco u Bárty by tuto možnost úvahy měl. Pokud tedy je to tak, jak říká premiér, že u všech tří jsou stejné důvody k jejich ukončení působení ve vládě, bylo by zvláštní, kdyby neodvolal všechny tři stejně.

Související články

Výběr článků

Načítám