Článek
Podle senátorů jsou klienti záložen - na rozdíl od vkladatelů v bankách - nucení podílet se na kapitálu kampeliček pod hrozbou ztráty úročení. Navíc podíl člena na základním kapitálu není chráněn prostřednictvím Fondu pojištění vkladů. V případě krachu by tak vkladatelé část svých peněz patrně nezískali zpět.
„Tím jsou klienti družstevních záložen znevýhodněni oproti klientům bank, kteří nemají povinnost účastnit se na kapitálu bank a veškeré prostředky, které svěří bance, požívají ochrany zabezpečené Fondem pojištění vkladů,” stálo v senátorském podnětu k ÚS.
Senátoři poukazovali také na to, že záložny podléhají dohledu České národní banky (ČNB) a řadě regulací, sporné opatření proto nepokládají za nutné ani přiměřené. V návrhu hovořili přímo o likvidačním účinku a „rdousícím efektu”. Podle senátorů po novele došlo k dramatickému propadu nových vkladů.
Právní úprava platí od roku 2015, parlament ji přijal na návrh vlády a z podnětu ČNB spolu s řadou dalších pravidel reagujících na nestabilitu v sektoru družstevních záložen. Vláda opatření zdůvodnila potřebou posílit finanční zainteresovanost členů na řádné správě a řízení družstevní záložny a výsledcích jejího hospodaření.
Opatření také mělo omezit „morální hazard”.