Článek
Vláda proto zpřísnila některé podmínky pro zaměstnání lidí ze zemí mimo Evropskou unii, ale účinek se nedostavuje.
Firmy, které chtějí zaměstnat více cizinců ze třetích zemí, mají od počátku ledna povinnost podat hromadnou žádost na obec, kde mají být cizinci ubytováni. Radnice má možnost odsouhlasit či neodsouhlasit jejich příjezd. Dříve to mohly firmy obejít, když třeba každý měsíc opakovaně žádaly o nábor 48 zahraničních zaměstnanců. Teď se vše sčítá a firma musí žádat při překročení limitu 50 lidí za tři měsíce.
Sto přestupků za rok na osobu
V Plzni tvoří cizinci zhruba pětinu všech obyvatel, žije jich tady skoro 45 tisíc. Nejvíce jsou tu lidé z Ukrajiny, Slovenska a Vietnamu. Lidé ze třetích zemí tvoří sotva 4 procenta.
Kromě nároků na dopravu či většího množství odpadu a zátěže pro zdravotnictví mluví tamní primátor Roman Zarzycký (ANO) o negativním vlivu na pocit bezpečí zdejších lidí. „Máme statisticky prokázáno, že více než polovina lidí má obavy z nárůstu množství cizinců a agenturních zaměstnanců. Podíl cizinců na spáchání trestných činů činí 7 procent,“ uvedl Zarzycký. Výrazně více je však přestupků. „Jen pro ilustraci. Nyní evidujeme u některých osob přestupky v počtu přesahujícím sto za rok, podle stávající legislativy ale jako město nemáme nástroj, jak je potrestat nebo vykázat ze svého katastru,“ upozornil Zarzycký. Město podle něj jedná s ministerstvem vnitra o zpřísnění přestupkového zákona, tak aby se tyto přestupky závadným jedincům sčítaly a při dosažení stanovené hranice se staly trestným činem. Pak by bylo možné recidivisty efektivněji trestat.
Bezprizorní cizinci často tráví čas v hernách a restauracích (ilustrační foto).
Co se týká nových žádostí, na plzeňský magistrát zatím dorazila jediná. „Počet lidí ze třetích zemí je v Plzni zanedbatelný, zmiňovaný program problémy s cizinci a jejich dopadem do veřejného prostoru v Plzni podle mého názoru nevyřeší. Může však přispět ke zmírnění nelegálního zaměstnávání,“ soudí primátor.
Efekt nových pravidel nepřichází
Stížnostem na problematické chování bezprizorních cizinců čelí i radnice v Mladé Boleslavi. Jen sama automobilka Škoda Auto zaměstnává 36 tisíc lidí, z nich je podle mluvčí Kateřiny Boukalové kolem 1500 s občanstvím mimo EU. „Škoda Auto dodržuje veškerou platnou legislativu ve všech činnostech, včetně zaměstnávání pracovníků ze zemí uvnitř i mimo EU,“ dodala mluvčí s tím, že podrobnosti k legislativě nebude firma blíže komentovat.
Potíže má Mladá Boleslav podobné jako Plzeň. Opilci, rvačky, nepořádek. Zdejší radnice v nově nastavených podmínkách hledá možnosti, jak složitou situaci řešit, ale patrně je nenajde. „Tento program cílí na velmi specifickou skupinu, tedy kvalifikované zahraniční pracovníky ze třetích zemí. Nijak se nevztahuje na pracovníky přicházející v rámci EU. Zkrátka, jde o úplně jinou skupinu lidí, než jsou ti, o nichž víme, že se v našem městě dopouštějí protiprávního jednání,“ soudí primátor Jiří Bouška (VpMB). Podle městské policie bývají potíže například s dělníky z Polska či ze Slovenska. Na ně se však pravidla nevztahují.
Podle primátora ale žádná z místních firem neposlala žádost ani na pracovníky ze třetích zemí, ač jich jsou tu tisíce. „Považuji za mnohem zásadnější, aby se otevřela otázka možnosti znovuzavedení zákazu pobytu na území obce pro problémové osoby v rámci přestupkového řízení při opakovaných problémech,“ zvažoval Bouška, podle něhož jsou pokuty za přestupky zcela neúčinné.
Česko musí pustit cizince do politických stran
