Článek
Unikátní, takzvanou dlouhou mohylu z doby kamenné objevili archeologové z hradecké filozofické fakulty na rozhraní katastrů obcí Dlouhé Dvory a Lípa.
„S mohylami tohoto typu se u nás setkáváme především v severozápadních Čechách. Ve východních prozatím spolehlivě doloženy nebyly. Zkoumaný exemplář navíc představuje nejdelší pravěkou mohylu nejen u nás, ale zřejmě v celé Evropě,“ uvedl archeolog Petr Krištuf.
Mohyla je v nejširším bodě 15,1 metru široká, delší osou orientovaná ve směru severovýchod-jihozápad. Většina podobných mohyl dochovaných v Evropě přitom dosahuje délky od desítek metrů do sta. Tato je dlouhá kolem 190 metrů.
„Z mohylového pláště se již nic nezachovalo, což je ale běžné, protože většina mohyl tohoto typu leží v dlouhodobě zemědělsky využívaných oblastech. Jejich náspy proto byly dávno rozorány. Z mohyly se zachoval jen žlab po obvodu,“ dodala vedoucí terénního výzkumu Sylva Tichá Bambasová.
Pohřebiště jediného člověka
Z dnešního hlediska je zajímavé, že takto monumentální stavby sloužily k pohřbu pouze jediné osoby. Bylo tomu tak i v tomto případě.
„Až druhotně tu byly uskutečněny další tři pohřby a dalších asi třicet hrobů se nachází po obvodu mohyly,“ dodal Krištuf s tím, že kromě milodarů, které tvoří keramické nádoby a kamenné předměty, odebrali vědci z hrobů desítky vzorků a budou se nyní snažit dozvědět se co nejvíc o příbuznosti, původu či stravě pohřbených.
„Nálezy z hrobů v okolí mohyly se v současné době zpracovávají v laboratořích Centra terénní archeologie Univerzity Hradec Králové. Soustředíme se především na zjištění stáří jednotlivých pohřbů. Následovat budou analýzy DNA, které nám snad přiblíží pohřbenou populaci,“ dodala Sylva Tichá Bambasová.
Kromě pravěké mohyly a dalších prehistorických nálezů objevili archeologové také artefakty mladší, zejména z doby bitvy u Hradce Králové v roce 1866, která se na tomto místě odehrála.
Nejde o první nález na trase chystané D35. Před časem archeologové informovali o nálezu rozsáhlého pohřebiště z doby bronzové u Olomouce.