Článek
Prašná brána v posledních 130 letech prošla úpravami zřejmě čtyřikrát. Povrch byl ztmaven v 80. letech 20. století kvůli tomu, aby stavbu z patnáctého století nešpinil tehdejší pražský vzduch.
Podle kurátora památek a zbraní muzea Karla Kučery je nejlépe dokumentována přestavba a současné zastřešení věže z 80. let 19. století od architekta Josefa Mockera. Další dokumentace je mnohem slabší.
„Nepodařilo se nám vůbec nic dohledat k opravě za 1. republiky a téměř nic k opravám ve 2. polovině 20. století. Víme, že byly dvě, v první polovině 60. a na přelomu 80. a 90. let. V archivech stavebních úřadů a dalších institucí nic není,“ řekl Právu Kučera.
Nepředpokládá se, že bude nutné měnit celé kvádry. „Některé zdobné prvky mohou být ve stavu, že je bude třeba nahradit,“ uvedl Kučera. Jde hlavně o římsy či fiály. Přesto i některé kvádry nejspíš čeká filuňk, záplatování. „Nesoudržná část se vyseká, nahradí se záplatou,“ popsal Kučera.
Otázkou je, kde vzít nejlepší kámen. Středověký pískovec se těžil u Záp u Brandýsa nad Labem a je měkčí než pískovec z Kamenných Žehrovic z konce 19. století.
„Člověk si představuje, že se kámen nehýbá, ale hýbá se. Věž se rozpíná a zase smrskává podle teplot. Aby to dobře pracovalo, je třeba kombinovat měkčí s tvrdším pískovcem,“ poznamenal Kučera.
V Praze 1 se rodí plán, jak omezit průjezd aut pod Prašnou bránou směrem do Hybernské ulice. Pokud by se silnice rozkopala, správci památky by chtěli odkryté podloží využít k průzkumu, a to jak archeologickému, tak ke stavebně-technickému. Ten je důležitý pro poznání míry zasolení základů. Pochází podle Kučery jak z moči psů, tak lidí, dále ze zimního solení a také z někdejší distribuce uhlí.
„A pokud by měl být v průjezdu například umístěn práh, rádi bychom ho přizpůsobili esteticky,“ dodal Kučera. Proslýchalo se, že radnice Prahy 1 chce omezit individuální dopravu v některých uličkách Starého Města například vysouvacími sloupky včetně omezení u Prašné brány a náměstí Republiky. Vedení radnice ale oznámilo, že jednotlivé kroky bude činit postupně, uvážlivě a po zevrubné diskusi.
Uvádí se, že základy více než 40 metrů vysoké brány někdejších hradeb sahají až do hloubky devíti metrů. Středověký terén přitom v místě nebyl o tolik níže než jinde na Starém Městě. Kučera předpokládá původní úroveň asi o půl metru proti současnému stavu.