Praktici z Ukrajiny stále nemohou léčit, lékařů je přitom nedostatek

„Pomáhám s ukrajinskými pacienty. Získat jejich anamnézu, vyzpovídat je a pomoci jim vyjádřit, s čím mají problém. Pro sestřičky je často obtížné udělat vyšetření, když pacient nerozumí, co po něm chce. Lidé nad 60 let bohužel nejsou schopni se naučit nový jazyk,“ popsala Novinkám svoji práci mladá ukrajinská lékařka Oksana Denysjuková.

Odešla do Česka v březnu 2022. O tom, jestli zde zůstane, rozhodne i to, zda se jí podaří složit aprobační zkoušky, na které se intenzivně připravuje už déle než rok.

„Nejtěžší bylo naučit se česky,“ přiznala plynule a s nepatrným přízvukem.

Aprobační zkoušku musí složit v češtině každý lékař ze země mimo EU, který chce léčit pacienty. Ověřuje se při tom odbornost i znalost tuzemského zdravotního systému. Součástí je i půlroční praxe v akreditované nemocnici. Na ni nastoupila Oksana loni v září a skončila až letos v březnu, zaplatit za ni musela navíc desítky tisíc korun.

Ke zkouškám, které celý proces završí, se ale poté přihlásit nemohla. Stát je vypisuje jen dvakrát za rok. A ačkoliv je první část od května do června, přihlášky mohli zájemci zaslat jen do začátku února, což pro Oksanu znamená půl roku čekání, aby mohla požádat o podzimní termín.

Nejde jen o mrhání časem. Lékaři z ciziny, včetně Ukrajinců, mají nanejvýš 30 měsíců na to, aby celý proces zvládli, a omezený počet pokusů. Stát jim to neopodstatněnými prodlevami neulehčuje.

„Myslím, že jsme jako stát trochu selhali. Chybí určitá vstřícnost,“ řekl Novinkám Cyril Mucha, místopředseda Společnosti všeobecného lékařství.

Ministerstvo se odvolává na správní řad a vyhlášku, podle které musí zájemce doručit přihlášku nejpozději 3 měsíce před začátkem zkouškového období. Zajistit to má dostatek času na zkontrolování, zda splňuje podmínky, a odeslání pozvánky ke zkoušce.

Přidání dalších termínů prý naráží na všemožné lhůty, kvůli jejichž dodržení by se uchazeči stejně ke zkoušce přihlásit nemohli.

„Když před pěti lety přišel někdo s ciziny a chtěl u nás pracovat jako lékař, tak musel být připravený na to, že to bude dlouhý a složitý proces. Tito lidé ale nepřišli svobodně, jsou to utečenci před válkou,“ namítl Mucha.

V Česku je kolem 350 tisíc ukrajinských uprchlíků, kterým mohou tito lékaři pomoci při poskytování péče.

„Domnívám se, že je potřeba celý proces zjednodušit, tak aby ukrajinští lékaři mohli rychleji začít pracovat,“ přidal se předseda Společnosti všeobecného lékařství Svatopluk Býma.

Změnu ale ministerstvo nechystá. Trvá na dodržení podmínek a namítá, že si mohou ukrajinští lékaři požádat o tříměsíční až roční stáž pod vedením zkušeného lékaře. Jenže ta je podmíněna tím, že je musí ona nemocnice nebo ordinace pozvat do Česka. Využilo toho loni 240 zájemců.

Upravit lhůty nebo systém nechtějí. „V současné době není v přípravě změna ve smyslu zjednodušení aprobačního procesu u lékařů, zubních lékařů a farmaceutů, kteří nabyli své vzdělání v zemi, jenž není členem Evropské unie,“ uvedl mluvčí Ondřej Jakob.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek už dříve řekl, že systém pro uznávání vzdělání lékařů z ciziny měnit nebude kvůli dodržení evropských standardů, které jsou jednotné.

U stomatologů s tím problém nemá.

Sněmovna před měsícem schválila novelu zákona, která umožní stomatologům původem ze třetích zemí, tedy i Ukrajiny, aby tři roky pracovali pod dohledem jiného stomatologa, aniž by měli složenou aprobační zkoušku. Předložit musí jen ověřený vysokoškolský diplom. Předlohu ještě musí posvětit Senát a podepsat prezident.

Změnu předložili senátoři s tím, že se během té doby na těžké zkoušky připraví a zvýší to regionální dostupnost péče.

Ministerstvo se k tomu postavilo neutrálně a nechalo bez větších výhrad úpravu projít. Protestovala naopak Česká stomatologická komora, podle které nebude možné ručit za péči, kterou budou tito zubaři z ciziny poskytovat.

Praktických lékařů je ale větší nedostatek než stomatologů. Upozorňuje na to dlouhodobě i samo ministerstvo.

V ordinacích praktiků se od vypuknutí války protočilo na pět desítek ukrajinských praktiků. Do získání osvědčení od ministerstva zdravotnictví se nakonec pustila jen desítka z nich a nikdo zatím celý proces nestihl ukončit. První by mohli završit zkoušky podzim.

U lékařů jiných specializací takový problém není. Někteří našli uplatnění v nemocnicích. Třeba ve Fakultní nemocnici Motol jich pracuje od vypuknutí války 18 napříč klinikami. Aprobační zkoušku složili všichni a teď jsou podle mluvčí Jany Krejčí Merxbauerové v atestační přípravě.