Prahou prošel recesistický průvod studentů

Průvod vysokoškolských studentů ve veselých kostýmech vyšel za asistence policie z Kampy do Kampusu Hybernská. Do kroku jim hrály kytary a harmonika, mladíci a dívky si zpívali, provolávali humorná hesla a s nadšením zdravili studentské hospody, které cestou míjeli.

Pochod jim trval, protože dělali zastávky, při nichž se v soutěžích utkávali kandidáti na krále či královnu majálesu. Zájem o prestižní titul letos předem ohlásili dva zájemci: student archeologie pravěku a středověku Kryštof Seleši řečený Velký Otec a studentka politologie Josefina Jakubcová alias Františka Josefina. Přímo na místě se o korunu přihlásili také Hegaxon Trojský a Doktor And.

Velký Otec sliboval voličům navrácení univerzity do zlatého věku lidské existence, konkrétně do doby kamenné. Vzhledem k rychlosti vývoje nové verze informačního systému navrhoval přechod na hliněné tabulky a březovou kůru.

Případně by si podle něj všechny výsledky zkoušek mohl pamatovat fakultní šaman. Františka Josefina vábila voliče na to, že kdo jiný než politolog by měl vědět, jaké státní uspořádání je nejlepší. Z Pražského hradu chtěla znovu udělat centrum monarchie. Oba kandidáti pak elektorátu shodně slibovali levné pivo, Velký Otec ho dokonce rozdával zdarma z přistavené kárky.

Hexagon Trojský všechny soupeře převyšoval, a to výškou svého klobouku. Vznesl požadavek na rovnocenné podmínky pro všechny studenty a na zrušení veřejné dopravy, aby mohl do školy nerušeně dojíždět svou limuzínou. „Kdo chce peníze, ať přijde! Máme granty,“ vyzval posluchače. Doktor And se prezentoval jako člověk, kterému je už všechno jedno, protože sice podobně jako Jan Hus hořel pro svou věc, ale poměrně rychle vyhořel.

Od menz žádal poskytování lihovin, protože etanol je hořlavý a může ve studentech opět vznítit jiskru. Naznačil i hraniční řešení: vypálení filozofické fakulty. Řekl také, že jeho družina podporuje globální oteplování, protože povede ke vznícení celé generace.

V jednotlivých královských disciplínách kandidáti a jejich družiny soutěžili například v pantomimě nebo v balancování s žonglovacím kuželem, který Velký Otec svévolně nahradil plastovou lahví piva.

Na pondělním programu festivalu v Kampusu je vystoupení studentských kapel, slam, vědecký stand-up, workshopy či autorská čtení studentské poezie i prózy. Připravena je také diskuse o situaci doktorandů, debata o třetí republice a únoru 1948 či o aktivismu v právu. Akci organizují studenti nejen pro své kolegy, ale pro širokou veřejnost. Přístupná je zdarma s možností dobrovolného příspěvku.

Kořeny studentské slavnosti majálesu sahají až do 15. století. Původně to byly výlety studentů s učiteli do přírody se zpěvem, recitací a divadlem. Od 19. století majáles získal podobu karnevalového a recesistického průvodu s volbou krále. Tradice v Česku ochabovala po druhé světové válce, komunisté se v poválečných letech snažili studentské slavnosti proměnit v organizovanou svazáckou manifestaci po vzoru prvomájových politických průvodů.

Původní duch akce se postupně navracel po pádu Stalinova kultu v roce 1956. Oficiálně byly slavnosti povoleny v roce 1964. O rok později se v Praze uskutečnila zřejmě nejznámější majálesová slavnost, když byl králem zvolen americký básník a představitel beatnického hnutí Allen Ginsberg. Tradici majálesů přerušila normalizace, studenti akce obnovili v roce 1990.