Hlavní obsah

Praha si letos padlé během povstání připomene virtuální mapou

Praha

Kvůli restrikcím v souvislosti s epidemií koronaviru nebude Praha letos pořádat žádnou vzpomínkovou akci k výročí Pražského povstání, během nějž zemřelo kolem 3000 Čechoslováků. Lidé, kteří si budou chtít připomenout padlé hrdiny, mohou využít interaktivní mapu s více než 800 pomníčky. Z ní se dozvědí detaily o jednotlivých místech a mohou i zapálit virtuální svíčku. Projekt v pondělí představili primátor Zdeněk Hřib (Piráti) a publicista a historik Jiří Padevět.

Foto: Profimedia.cz

Pražské povstání.

Článek

„Přemýšleli jsme, jak to udělat, abychom vyhověli vládním nařízením proti covidu a umožnili to udělat bez velkých akcí. Přišli jsme na způsob, který odpovídá dnešní době, která se přesouvá do digitálního prostředí. Můžete tedy zapálit virtuální svíčku nebo si najít pietní místo ve svém okolí a navštívit jej osobně, dojít tam a zapálit skutečnou svíčku,“ řekl Hřib.

Kromě pandemie covidu zvolilo město tuto variantu také kvůli tomu, že za minulého režimu docházelo k překrucování historie. Komunisté nemluvili například o roli tzv. vlasovců při osvobození Prahy nebo se snažili vymazat z historie postavu generála Karla Kutlvašra. „Nemluvilo se o tom, že povstali obyčejní Pražané, a mluvilo se, že začalo na pokyn Komunistické strany Československa, což je jedna ze lží,“ řekl Padevět.

Na mapu je možné se dostat přes webové stránky magistrátu a je v ní zaneseno na osm stovek pietních míst. U každého z nich je také počítadlo virtuálních svíček. Kromě uctění památky se lidé zároveň dozvědí něco z historie. Při cestě na místo je nutné dodržovat protiepidemická opatření jako rozestupy či roušky.

Historik Stehlík: Mnozí Češi za války vyčkávali, ale v krizích se chovali jako vlastenci

Domácí

Mapa bude fungovat i po skončení oslav Pražského povstání a město ji podle Hřiba využije i v budoucnu, přičemž však budou vždy zhasnuty virtuální svíčky. Není vyloučeno, že by Praha v budoucnu podobnou mapu využívala také při dalších oslavách.

Povstání začalo 5. května 1945 a povstalcům se podařilo přimět Němce ke kapitulaci, zabránit mnohonásobně většímu krveprolití a vyprovokovat i rychlejší zásah Rudé armády. Velitel povstání generál Karel Kutlvašr byl za to po komunistickém puči „oceněn“ doživotním vězením, perzekvováni byli i další představitelé povstalců. Pražskému povstání předcházela řada vzpour po celém okupovaném území.

Na barikádách umírali nejčastěji mladí povstalci

Domácí

Den, kdy nacistické Německo 8. května 1945 podepsalo kapitulaci, slaví Česko společně s většinou evropských států jako státní svátek. Výročí povstání 5. května je stanoveno jako významný den.

Druhé světové války se zúčastnila většina států světa. S více než 60 miliony obětí se stala dosud největším a nejvíce zničujícím válečným střetnutím v dějinách. Češi bojovali proti nacistům ve válce na západní i východní frontě.

Držitel ceny Magnesia Litera Jiří Padevět: Doba negeneruje hrdiny, ti existují

Kultura

Výběr článků

Načítám