Praha otevřela první prostor v oblouku Negrelliho viaduktu. Dva roky ho bude testovat

Vytvoření zaskleného prostoru s dřevěnou vestavbou na křižovatce ulic Sokolovská a Prvního pluku vyšlo na zhruba deset milionů korun. Stavební práce včetně přípojek či podlah měla na starosti Technická správa komunikací (TSK).

„Stavba to pro nás byla atypická, velkou výzvou zde byla ta samotná prosklená stěna,“ uvedla mluvčí TSK Barbora Lišková. Kvůli památkové ochraně viaduktu se nesmělo kotvit do kamene, prosklenou stěnu drží přesná kovová konstrukce.

O vybavení interiéru se starala městská firma Trade Centre Praha (TCP), která má oblouk teď ve správě.

„Momentálně je vybaven interiérem, který navrhl architekt Igor Kovačević se svou architektonickou kanceláří. Bude sloužit k setkávání občanů, výstavám, může posloužit jako zasedací místnost na krátké schůzky či komunitní činnost,“ naznačila využití oblouku místopředsedkyně představenstva TCP Marta Pražáková.

O pronájem prostoru se u nich může přihlásit každý, sloužit k tomu má rezervační kalendář. „Hodně bude záležet na zájmu, TCP je otevřeno spolupráci s kýmkoliv a bude se snažit dělat program i tak, abychom viděli, co ten prostor vlastně snese,“ řekl pražský radní Adam Zábranský (Piráti).

V dalších dvou letech se budou testovat limity technického řešení a vliv na stavbu viaduktu, což byla i podmínka památkářů a Správy železnic. Monitoring provozu bude mít na starosti odborný tým z Kloknerova ústavu a Fakulty stavební ČVUT v Praze.

„Monitoruje se vliv teplotního režimu na konstrukci, protože ta konstrukce normálně prochládá, není izolovaná, a zjistí se, jaký to to má dopad a za jakých okolností. A také bude sloužit jako infomační centrum, kde si všichni uvědomí, jaké má prostor možnosti, co se tam může vejít a co naopak ne,“ dodal náměstek primátora Petr Hlaváček (STAN).

V budoucnu by postupně měla čekat zasklení až čtyřicítka oblouků. „Chtěli bychom, aby ty prostory ožily, protože dneska jsou to prázdné oblouky, kde se nic neděje, a ještě je to v lokalitě, jejíž význam postupně roste,“ řekl radní pro majetek.

Čtyřicet procent z nich chce město komerčně pronajímat například kavárnám či obchůdkům, dalších 40 procent má mít kulturní využití a zbylých 20 procent bude určeno ke krátkodobým pronájmům například mladým inovativním firmám.

Oblast v Karlíně čeká další rozvoj zejména v souvislosti s plány magistrátu s nedalekou budovou karlínských kasáren nebo developerskými záměry společnosti Penta v okolí Florence.

„Celé území se v horizontu deseti až patnácti let postupně promění v živoucí městskou čtvrť s kvalitní architekturou a městskými i státními projekty, jako je například budoucí železniční uzel Praha,“ uvedl Hlaváček.

V plánu je podle Zábranského i zkultivovat veřejná prostranství v okolí mostu. „Nyní fungují jako taková živelná parkoviště, ale do budoucna by tomu tak být nemělo,“ vysvětlil.

Negrelliho viadukt je prvním pražským železničním mostem přes Vltavu a druhým nejstarším stojícím mostem v Praze. Spojuje Masarykovo nádraží přes ostrov Štvanici s Bubny. Stavba dlouhá 1100 metrů, která byla uvedena do provozu na začátku června 1850, je památkově chráněná. Jméno má po staviteli Aloisi Negrellim.

Instalace skel navazuje na kompletní rekonstrukci viaduktu z let 2017 až 2020, která vyšla téměř na dvě miliardy korun.