Praha může šmahem zajistit stovky nových míst na čtyřletých gymnáziích. Ale nechce

„Problém s kapacitou na čtyřletých gymnáziích má hlavně Praha, a být já na jejich místě, minimálně bych o tom přemýšlel,“ popsal Právu a Novinkám Vácha.

Podle něj například z kapacitního hlediska postrádají šestiletá gymnázia smysl úplně. „V Praze mají nedostatečnou kapacitu druhé stupně ZŠ a střední školy. Na šestiletá gymnázia se dostává jedno, maximálně dvě děti ze třídy. Pro učitele to neznamená vůbec žádnou změnu, akorát nemá ve třídě 30 žáků, ale 29. Ale z těchto vyzobaných dětí poskládáte novou třídu šestiletého gymnázia, přitom na těch židličkách mohli sedět osmáci, deváťáci, anebo studenti čtyřletého gymnázia,“ popsal radní.

Zrušení šestiletých gymnázií by mimo jiné znamenalo úsporu, podle Váchových propočtů by tak stát na Praze ušetřil na 60 milionů korun.

Přeměna tříd šestiletého gymnázia na čtyřleté by prošla hladce i po personální stránce, protože není třeba shánět kantory, učitelé by zůstali stejní. Díky transformaci by Praha získala čas na doplnění kapacit v době silných ročníků, které přecházejí z devátých tříd na střední školy. A o gymnázia je zde větší zájem než v jiných oblastech, tudíž je také těžší se na ně dostat. Celkově se na střední školy v Praze v prvním kole přijímaček nedostalo 16 procent dětí, zatímco v jiných krajích se neúspěšnost pohybovala mezi osmi až třemi procenty.

Změna by mohla být i dočasná, nicméně je otázkou, jestli bude dětí v Praze výrazně ubývat. Praha je totiž významným cílem migrace, zároveň její školy hojně vyhledávají i obyvatelé Středočeského kraje.

Hlavní protiargument je odborného rázu. „Většina odborníků na vzdělávání se shoduje, že děti by se neměly třídit nějakým testem a segregovat se do zvláštních skupin. A pokud ano, tak v co nejpozdějším věku. Proto by se případné rušení víceletých gymnázií mělo spíše týkat těch osmiletých,“ uvedl Vácha.

Zásadní překážkou jsou však politici, kterým se omezovat šestiletá gymnázia nechce. „Víceletá gymnázia rušit nechceme,“ napsal Právu a Novinkám pražský radní pro školství Antonín Klecanda (STAN).

Naopak Praha chce kapacity víceletých gymnázií posilovat, ačkoli to dlouhodobý záměr ministerstva školství neumožňuje. Klecanda si od svých kroků slibuje, že by mohl získat povolení alespoň na navýšení kapacit tříd víceletých gymnázií například z 20 na 30.

Podle programového ředitele organizace pro informace ve vzdělávání EDUin Miroslava Hřebeckého za tím stojí strach politiků z voličů a i o budoucnost vlastních ratolestí.

„Je to jen o politické odvaze. Měli by říct, vy voliči, máte rádi i víceletá gymnázia, ale nemůžete přece ignorovat to, že se deváťák nikam nedostane. Když se šesťák na gymnázium nedostane, což je velice vysoká pravděpodobnost, tak se nic nestane. Ale když neuspěje deváťák, tak nad ním už je volné nebe,“ řekl Právu a Novinkám.

„Ministr školství Bek (STAN) mi nejednou řekl, že nemůžeme chtít po středopravicové vládě, aby šla proti svým voličům. Vyšší střední třída má velmi často své děti na víceletých gymnáziích, a to jsou lidi, kteří sedí v zastupitelstvech, ve Sněmovně, a ti proti tomu ruku nezvednou,“ dodal.

Podle něj by se měla zrušit všechna víceletá gymnázia, a to už jen proto, že posilují nerovnosti ve vzdělávání. „Je škoda, když se budoucí lékař a budoucí zedník vidí naposledy v páté třídě,“ poznamenal Hřebecký. Transformaci víceletých gymnázií na čtyřletá podporuje dlouhodobě. V době silných ročníků je pak podle něj dalším poměrně snadným řešením využití prostor „poloprázdných učilišť“, ale na to už je třeba sehnat i odpovídající kantory.

Podle Váchy se podařilo ve středočeských Neratovicích přeměnit třídu osmiletého gymnázia na čtyřleté vesměs bez problémů. A hodlá si vytipovat ještě další podobná gymnázia, kde mají třeba dvě třídy osmiletého programu, a jednu z nich nahradit čtyřletým.

„Beru to i jako marnivost, protože když máte osmiletý gympl, tak to kapacitně znamená dva čtyřleté gymply,“ uvedl.