Článek
Zjištění policie, která v říjnu informovala o zákulisí pořadu Město podvodů (Scam city), vyvolalo bouřlivé reakce. Woodman totiž podle ní netočil reálné situace, ale uměle vytvořené scénky, jejichž protagonisty byli najatí herci. Zaznamenal tak například, jak mu taxikář naúčtoval nesmyslně vysokou cenu za krátké svezení, nebo jak mu prodejce párků za 60 korun vrátil na dvoutisícovku jako na tisícovku.
Vedení Prahy označilo reportáž za manipulativní a poškozující město. V úterý se dokonce město rozhodlo, že najme právníky, kteří pro něj připraví případné právní kroky. Radní pro legislativu Lukáš Manhart (TOP 09) se nechal slyšet, že bude požadovat adekvátní omluvu. „Její podobu budeme diskutovat,” citovala jej ČTK.
Ve směnárnách se dá smlouvat
Otázka však je, zda Woodman v reportáži skutečně lhal, nebo jen ukazoval reálně existující situace, ovšem zinscenované. To se rozhodl prověřit tým Janka Rubeše na Stream.cz. V prvním díle si vzal na paškál pražské směnárny, v druhém díle taxislužby. Výsledek byl přitom v obou případech horší, než jak to vyobrazil National Geographic.
Janek Rubeš testuje poctivost taxikářů a směnáren.
V několika pražských směnárnách se Rubeš, vydávající se za cizince, anglicky domáhal výměny 300 dolarů. Zjištění byla pozoruhodná. Zatímco někde mu za tuto částku nabídli 5432 korun, jinde to bylo 4493 - podle pracovnice za přepážkou kvůli téměř 20procentní provizi.
Jak ale tvůrci reportáže zjistili, ne vždy jim směnárníci nabízeli pevnou cenu. Jakmile se protagonista k pracovnici ve směnárně otočil zády, nabídla srazit výši provize na polovinu. Jinde mu zase slíbili lepší kurz, když argumentoval, že v jiné směnárně dostane víc peněz.
Woodman přitom ve své reportáži směňoval 50 euro. V jedné směnárně mu nabídli 1220 korun, v druhé 903 korun.
Čtyři kilometry taxíkem za 800
V dalším díle se Rubeš a jeho tým zaměřil na pražské taxikáře. Rozhodl se ověřit zkušenosti Woodmana, který za cestu z Václavského na Staroměstské náměstí zaplatil 754 korun. Jaké ale bylo jejich zjištění, když jim taxikář za cestu, která měří asi čtyři kilometry, naúčtoval 820 korun. Cena za jeden kilometr tak vyšla zhruba na 195 korun, plus 40 korun nástupní taxa.
Na pováženou byla i reakce městského policisty, od kterého chtěl Rubeš - stále se vydávající za cizince - pomoc. Nabízel mu dokonce účtenku z taxíku. Strážník ale jen nevrle pokrčil rameny a řekl, že to není práce pro policii.
Když se pak autor u jiného taxikáře zeptal, za kolik ho sveze zpátky z Václavského náměstí na Staroměstské, dozvěděl se, že ho cesta vyjde 500 korun. Cena napsaná přímo na autě taxikáře přitom uváděla, že jeden kilometr stojí 28 korun a nástupní částka je 40 korun. Za čtyřkilometrovou cenu by tak podle zmíněné sazby platil kolem 150 korun.
Účastníci jsou někdy placeni, připustila agentura
Dokument Město podvodů (Scam city) měl v České republice premiéru loni v listopadu. Pro National Geographic jej přitom natáčela agentura Zig Zag Productions o rok dříve.
„Podvodníci, které jsme točili, byli jen upozorněni na pravý důvod naší produkce poté, co se Conor – hlavní aktér – sám stal obětí podvodu. Upozorňování účastníků na filmování je standardní praxe. Jako produkční společnost musíme získat povolovací formuláře od všech osob účinkujících v show. Účastníci jsou někdy placeni, to je též běžná praxe. Kompenzujeme jim ztrátu příjmů nebo narušení lokality,“ vyjádřili se před několika týdny Právu producenti Brent Baker a Peter Day ze společnosti Zig Zag. [celá zpráva]
