Praha chce vrátit jižní variantu severní části okruhu do územního plánu

„Lze čekat, že proces schválení aktualizace bude napaden u soudu občanskými sdruženími či jednotlivými městskými částmi,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy Zdeněk Neusar. Podle jeho slov je schválení aktualizace nezbytné. „Pokud aktualizace obstojí u soudu, pak bude trasa okruhu definitivně potvrzena,“ doplnil Neusar.

Trasa (takzvaná varianta J) by pak podle územního plánu vedla například přes městské části Suchdol, Dolní Chabry, Březiněves, Ďáblice, Černý Most, Horní a Dolní Počernice nebo Běchovice.

Starostové obcí, přes které má jižní varianta vést, žádali o posouzení jimi navrhované regionální trasy, která je podle nich levnější i ekologičtější.

Iniciativa Za rozumný okruh Prahy prosazuje severní regionální variantu, která by propojila Říčany, Úvaly, Brandýs nad Labem, Neratovice, Kralupy nad Vltavou a Kladno. Tato verze se označuje jako varianta Ss.

V roce 2002 bylo vydáno stanovisko o hodnocení vlivů záměru a o posouzení vlivů na životní prostředí, které doporučuje realizaci varianty Ss, která je považována v dlouhodobém horizontu za výhodnější.

„Realizace varianty J je dle stanoviska přípustná v případě, že by možnost realizace Ss varianty byla později v rámci územního plánování vyloučena,“ uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová.

Varianty byly posouzeny také z hlediska emisí v roce 2008. Celkově nejmenší množství emisí by ale naopak měla podle studie varianta J. Severní část Pražského okruhu by měla řešit dopravu zejména v Praze a čím dále od centra trasa povede, tím méně bude pro dopravu v Praze využívána.

Podle studie autorizovaného inženýra pro dopravní stavby Milana Strnada z roku 2012 má Pražský okruh, včetně severní části, sloužit tranzitní dopravě, kterou odvádí mimo sídelní útvary, a není tedy určen pro vnitroměstskou dopravu. Jižní varianta vedená skrz území Prahy je prý nebezpečná, neekologická, neekonomická a v rozporu se zásadami územního plánování a urbanismu.

Argumenty městských částí se zakládají především na faktu, že návrh severní části okruhu, který je v současnosti prosazován radou města Prahy, pochází z šedesátých let minulého století. Tehdy ještě trasa okruhu vedla mimo území Prahy, které bylo o dvacet procent menší.

V letech 2010 a 2011 Nejvyšší správní soud postupně zrušil úsek severní části okruhu v Zásadách územního rozvoje. Radou schválená aktualizace je tam vrací zpátky.

„Silniční okruh Prahy, mající za cíl ochránit Prahu před tranzitní kamiónovou dopravou, patří logicky mimo hlavní město, a nikoli do něj. Přesun kamiónů ze Spořilova na Černý Most je jen nebezpečné vytloukání klínu klínem, navíc by se velmi prodražilo,“ argumentovala mluvčí iniciativy Za rozumný okruh Prahy Petra Šubrtová.

Podle mluvčího ministerstva dopravy nezačnou stavby před rokem 2020. „Do té doby musí proběhnout územní řízení, výkupy pozemků a stavební řízení. V každém z těchto kroků lze čekat procesní obstrukce ze strany odpůrců stavby,“ uvedl Neusar.

Pražský okruh by měl po dokončení měřit asi 83 kilometrů. Zatím byla postavena necelá polovina. Kromě severní části chybí také úsek od dálnice D1 do Běchovic. Jeho stavba by měla podle ministerstva dopravy začít v roce 2018. Dokončeny nejsou ani radiály, což jsou silnice, které mají oba okruhy propojit.