Praha chce koupit strategické Trojmezí

„Hlavní město do roku 2013 majetek prodávalo a teď nemá vhodné pozemky,“ řekl Chabr. Podle něho by se na okrajích přírodního území kolem meandrů Botiče mohla uskutečnit vlastní městská výstavba. Dříve zde chtěli stavět své projekty developeři, některým se to i přes odpor podařilo.

Chabr uvedl, že o záměru na výkup pozemků mluvil už s vedením všech tří městských částí. „Mají zájem, ale ještě nejsou hotové všechny posudky,“ uvedl. Za parcely by očekával cenu v řádu nižších stovek milionů korun.

Šlo by pravděpodobně o podobný postup jako na Vidouli v Praze 5, kde se Praha rozhodla pod svým vlastnictvím scelit různé državy. Vykoupit Trojmezí by podle Chabra patrně zabralo více času než jedno volební období. Praha by se také měla zaměřit na pozemky na Litochlebském náměstí a Na Jelenách v Praze 11.

O výkupu strategických pozemků už asi před pěti lety mluvil bývalý náměstek primátora Matěj Stropnický (SZ), nenašel však u kolegů v zastupitelstvu politickou podporu.

Zvláštní problém podle Chabra činí společné vlastnictví města a státu, typickým příkladem podle něj je Nemocnice Na Bulovce. Animozity mezi čelnými pražskými a vládními představiteli, které vznikly kvůli otázce Letňan, však brání uskutečnit dohodnutou směnu majetku. Netýká se to zdaleka jen Bulovky a Letenského zámku, ale třeba i tenisových kurtů LTC (Lawn Tennis Club) Praha v Letenských sadech.

Ani ty Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) zatím Praze neprodal. „Čekáme už třetí měsíc na potvrzení návrhu kupní smlouvy ze strany ministerstva financí,“ posteskl si Chabr. Praha přitom podle něho pronajímá státním institucím leckteré nemovitosti za jednu korunu ročně.

„Pakliže ale chce něco Praha, stát se k ní chová, jako by se choval ke každému soukromému subjektu,“ poznamenal radní. Týká se to i tenisových kurtů, u nichž ÚZSVM nedávno čelil demonstraci a petici spolku nadšenců, kteří zachraňovali unikátní místní klubovnu a zřídili zde oblíbenou restauraci Výletná. S úřadem protesty nepohnuly.

„Od 13. ledna je objekt vyklizen od neoprávněného užívání a v současné době je vypsáno transparentní výběrové řízení na pronájem,“ citovala ČTK mluvčího ÚZSVM Radka Ležatku.

„Na ÚZSVM se splašil úřední šiml a začal preferovat komerční využití svého majetku před využitím nekomerčním pro účely podpory sportu, kultury, tělovýchovy a ostatních veřejně prospěšných činností. Dal přednost i kompletnímu uzavření areálu a hrazení jeho ostrahy z veřejných peněz,“ glosovalo situaci Občanské sdružení Alternativa II, které opravilo budovu z roku 1926 a provozovalo restauraci.