Článek
„Pouze jeden ze 14 bývalých tlumočníků české armády má trvalé bydlení, kde se cítí bezpečně. Jedenáct z nich muselo za uplynulý rok opakovaně změnit úkryt. Pouze tři mají přístup k pitné vodě a pouze dva si dovolí vyjít z bydliště. Ze 14 bývalých tlumočníků Armády ČR zanechaných v Afghánistánu se pouze pět dostane aspoň jednou týdně k ovoci a zelenině, mléko a mléčné produkty konzumují pouze čtyři rodiny, maso nebo vejce jen tři. Šest tlumočnických rodin pociťuje pravidelně hlad,“ popsala Novinkám předsedkyně Vlčích máků Miroslava Pašková.
Pracovali pro Česko, v Afghánistánu se musejí skrývat
V zemi podle ní zůstali ti, kteří se před rokem nestihli dostat na letiště v Kábulu, nebo si nedokázali včas obstarat dokumenty. Někteří už neměli platnou bezpečnostní prověrku, podle Paškové jim byla obvykle vydávána jen na tři až pět let. Část v Afghánistánu opuštěných pracovníků však s Čechy spolupracovala např. už v první dekádě dvacetileté mise NATO.
„Každopádně z pohledu Tálibánu je to jedno. Jde po každém. Proto když Babišova vláda původně navrhla, že vezme jen ty, kteří měli smlouvu nejdéle do roku 2018, tak jsme proti tomu protestovali. Nakonec toto kritérium padlo a do evakuací se dostali i služebně starší,“ řekla Novinkám Pašková.
Tlumočníci jsou závislí na pomoci
Ani jeden z 14 bývalých tlumočníků, které Vlčí máky zkontaktovali, nenašel za uplynulý rok v Afghánistánu zaměstnání. „To by při skrývání dost dobře nešlo. Pouze tři rodiny ze 14 tedy mají aspoň někoho v širším příbuzenstvu, kdo jim pomáhá ze svého platu. Čtyři rodiny s nezletilými dětmi nemohou potomky posílat do školy,“ dodala Pašková.
Opírá se přitom o tvrzení samotných Afghánců, jejich pravdivost nemůže ověřit.
Bartoš: Evakuace ambasády přichází pozdě, otázka pomoci byla na stole týden
Například Arman o sobě uvedl, že studoval dva roky učitelství a dva roky ekonomii, v čemž by jednou rád pokračoval. S českými vojáky pracoval údajně asi tři a půl roku. Podle informací, které podal spolku Vlčí máky, se teď vyskytuje v okolí Kábulu, kvůli tálibům neustále mění bydliště a nemá ani přístup k většině potravin. Tálibové mu už zabili strýce a otce, který byl plukovníkem afghánské armády, jeho rodinu opakovaně hledali a zastrašovali. Je svobodný, pokud by dostal vízum, vzal by s sebou matku, sestru a bratra.
V Česku studoval a domluví se
Další bývalý tlumočník si nechává říkat Karel, podle toho, jak jej oslovovali čeští kolegové. V Československu vystudoval Vojenskou akademii, s českými vojáky sloužil osm let a mluví proto obstojně česky. Schovává se v afghánské provincii Kundúz, kde mění bydliště, protože doma jej tálibové hledali. Jeho rodina nemá přístup k základním potravinám a trpí často hlady.
Podobnou situaci popisuje i ostatních 12 bývalých tlumočníků. „Od pádu afghánské vlády 15. srpna 2021 Tálibán systematicky hledá ty, kdo pracovali pro alianční jednotky nebo vůbec měli nějaké kontakty s cizinci. V mém domě provedl Tálibán domovní prohlídku opakovaně. Naštěstí jsem uprchl před jejich příchodem a od té doby měním průběžně místo pobytu, což je ale extrémně náročné. Bojím se, že dříve či později mě najdou a uvězní. Nemají slitování, takže počítám, že až mě chytí, budou mě mučit nebo mě rovnou zabijí,“ popsal spolku Vlčí máky Mopugh, který pro české vojáky tlumočil rok.
Stovka zemí podepsala závazek tlačit na Tálibán kvůli repatriacím. ČR mezi nimi není
„14. září 2021 se v naší oblasti začalo šířit, že tálibové opět hledají ‚americké kolaboranty‘, takže jsme s mou ženou, matkou a dvěma syny místo okamžitě opustili. Bohužel, jeden z našich příbuzných, Saíd, nás ten den šel navštívit a nestihli jsme ho varovat, že jsme utekli. Tálibán ho tak vzal do vazby místo nás a umučil ho k smrti. Kdekoli se skrývám, cítím se jako ve vězení, ze kterého není úniku. Od převzetí vlády Tálibánem zažívám jen ohrožení, strach a odpočítávání času do smrti,“ dodal.
Příslib víza se nechystá
Pašková míní, že pokud by tito „zapomenutí“ tlumočníci obdrželi příslib poskytnutí víza, utíkali by z Afghánistánu přes Pákistán nebo Írán, kde má ČR ambasády. „Brali by primárně manželku a děti, 6 z nich by rádo vzalo i své staré rodiče,“ dodala předsedkyně Vlčích máků.
Tito lidé jsou navíc podle Paškové obvykle i dobře vzdělaní. Dva by mohli pracovat jako letečtí inženýři, další mají bakalářské tituly z ekonomie, politologie, práva a žurnalistiky. Jeden by si rád otevřel pekárnu a další obchod.
Dlouhá válka v Afghánistánu v číslech: Byla drahá a vyžádala si tisíce mrtvých
Jenže podle českého ministerstva obrany nic takového není v plánu. „Všechny afghánské spolupracovníky, kteří splnili podmínky pro zařazení do programu, měli zájem a úspěšně prošli bezpečnostním screeningem, jsme i s jejich rodinami přepravili do ČR. Detaily z bezpečnostních důvodů komentovat nemůžeme,“ řekla Novinkám mluvčí Simona Cigánková.
Podle Paškové je chyba české vlády, že se nesnaží prověřit si všechny bývalé spolupracovníky české armády a pomoci jim. „Kdyby vláda evakuaci řádně plánovala od jara, měly by bezpečnostní služby čas věnovat se i těm starším. Loni se dodělávala prověrka během těch pár dnů evakuace aspoň několika z nich. A místo toho, aby se pokračovalo, tak to zase na rok usnulo. Tohle jsou nejprověřenější azylanti, jaké jsme tu kdy měli. Když jsme se na jaře ujali skoro 400 tisíc Ukrajinců, tak o těch nikdo nic neví,“ uzavřela Pašková.