Práci v Česku má 107 tisíc uprchlíků z Ukrajiny

Je to zhruba o 39 300 víc než na konci února. Za posledního půl roku podle údajů přibylo na českém trhu práce zaměstnaných ukrajinských žen, počet mužů se nezměnil.

Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února. Ministerstvo vnitra vydalo od té doby přes 417 100 víz k ochraně. Zhruba 35 procent příchozích tvoří děti a mladí do 18 let. Z dospělých 72 procent představují ženy. Víc než pěti procentům dospělých je pak víc než 65 let.

Lidé s vízem k ochraně mohou v Česku získat zaměstnání volně bez překážek, nepotřebují pracovní povolení. Zaměstnavatelé musí jejich přijetí jako u jiných cizinců nahlásit. Týká se to zaměstnání i práce na dohodu.

„Dosud si u nás našlo práci více než 107 000 ukrajinských uprchlíků. Dalších asi 9800 občanů Ukrajiny s dočasnou ochranou nyní úřad práce eviduje jako zájemce nebo uchazeče o zaměstnání,“ uvedlo ministerstvo práce. Opakovaně informovalo, že příchozí obsazují hlavně pozice, které zůstávaly dlouho volné.

Podle ministra práce je počet zaměstnaných vysoký. „Velkým úspěchem je, že se nám podařilo velké množství lidí integrovat na trh práce,“ uvedl Jurečka. Už dřív zmínil, že zaměstnaní uprchlíci začali přispívat svými odvody do sociálního a zdravotního systému.

V únoru evidovaly úřady práce 209 658 zaměstnaných z Ukrajiny. Žen bylo 86 870 a mužů 122 788. S povolením pracovalo 49 393 lidí, se zaměstnaneckou kartou 78 805 a s modrou kartou pro vysoce kvalifikované 212. Zbývajících 86 248 lidí povolení mít nemuselo a hlásili je zaměstnavatelé. V červenci podle statistiky mělo v ČR zaměstnání 248 920 lidí z Ukrajiny. Žen bylo 126 308 a mužů 122 612. S povolením pracovalo už jen 5539 osob. Zaměstnaneckou kartu mělo 76 866 lidí a odrou kartu 225. Povolení nepotřebovalo 166 236 ukrajinských sil.

Podle ministerstva se část pracovníků po začátku války vrátila do vlasti, nově se do Česka dostaly hlavně ženy s dětmi. Statistiky naznačují, že možnosti zaměstnání bez povolení tak mohli využít lidé, kteří už dřív v ČR pracovali s povolením. Jako občané Ukrajiny mohou získat vízum k ochraně.

Náměstkyně ministerstva práce pro zaměstnanost Kateřina Štěpánková už dřív poslancům řekla, že v červnu zhruba 45 procent uprchlíků mělo pracovní smlouvu a 55 procent pracovalo na dohodu. Postupně začalo víc přibývat smluv. Podle výsledků dubnového průzkumu zaměstnavatelé měli zájem o zaměstnávání na dobu neurčitou, příchozí ale hledali spíš krátkodobější úvazek kvůli případnému návratu domů.

Česko má nejnižší nezaměstnanost v EU. V červenci dosahovala 3,3 procenta. Úřady práce evidovaly 313 250 volných míst. Zaměstnavatelé si na nedostatek sil stěžují, žádají zvýšení kvót pro zahraniční zaměstnance. Podle zástupců firem příchod uprchlíků situaci nevyřeší. Experti poukazují na to, že by ČR měla co nejvíc využít kvalifikaci příchozích. Doporučují posílit jazykové kurzy.

Nejvíc běženců přijalo Polsko. Podle tamní pohraniční stráže do země z Ukrajiny po začátku invaze přijelo 5,4 milionu lidí, zpět se vrátilo 3,5 milionu. V Polsku díky blízkosti a podobnosti jazyka už před válkou pracoval vysoký počet Ukrajinců a Ukrajinek. Podle údajů tamního ministerstva rodiny a sociální politiky má teď v zemi práci asi 770 000 lidí z Ukrajiny, z nich 390 000 má vízum k ochraně. Na Slovensku bylo podle tamního ústředí práce v polovině července asi 9800 zaměstnaných uprchlíků, počet se zvyšuje.

Německo podle dostupných informací do poloviny července zaregistrovalo 909 740 příchozích, většinou žen a dětí. Podle spolkové agentury práce se pracovním centrům nahlásilo do konce července 354 000 lidí. Polovina z nich je v evidenci nezaměstnaných, polovina chodí do kurzů či pečuje o děti. Překážkou v práci je jazyková bariéra.

O komplikacích při zaměstnávání uprchlíků v Rakousku informovala opakovaně tamní média. Poukazovala na nesnadný přístup na trh práce, před koncem června mělo pracovní povolení podle kanceláře rakouského ministra práce asi 6700 uprchlíků.