Práce na dva roky. Skláři vyrábějí repliku zničené Alšovy vitráže z Průmyslového paláce

Barevná vitrážová okna, díky kterým má Průmyslový palác na výstavišti v Praze-Bubenči svou nezaměnitelnou podobu, teď mají v rukou odborníci z firmy Kolektiv Ateliers v Novém Boru.

„Celkově jde o 108 tisíc kusů skel, jsou složené do zhruba pěti tisíc výplní a celková plocha je 2 300 metrů čtverečních,“ přiblížil umělecký sklář a spolumajitel firmy Zdeněk Kudláček. Vede tým asi dvaceti lidí, kteří prací na zakázce pro Výstaviště Praha stráví úhrnem dva roky.

„Vitráže nejsou v dobrém stavu. Každou tu vitráž musíme přelepit páskou, abychom ji chránili před rozpadnutím, když ji vyjímáme. Olověná osnova, ve které jsou jednotlivá skla usazená, je ve velmi špatném stavu. Kdybychom je tou páskou nepřelepili, rozpadne se nám v ruce hned po vyjmutí z nosného rámu,“ řekl Kudláček Novinkám.

Všechna skla v dílnách pečlivě čistí a zachraňují kusy, které jde ještě spravit. „Spousta skel je ale z minulosti špatně opravená nebo popraskaná, v dezolátním stavu,“ upozornil vedoucí. Ta nahrazují novými segmenty.

„Všechno se dělá ručně. Máme na to papírovou šablonu, tu si obkreslíme na sklo, vyřežeme řezákem, vypráskneme kleštěmi a dobrousíme případně na brusce,“ popsal postup jeden ze zaměstnanců Kolektiv Ateliers, který má vyřezávání nových kusů na starosti. Musí při něm být přesný na milimetry.

Východní a západní průčelí paláce zdobily v minulosti malované vitráže s motivem od Mikoláše Alše. Ta na východním průčelí se dochovala a skláři ji restaurují, vitráž pro západní průčelí ale musí vyrobit znovu, protože z ní po požáru v roce 2008 nic nezbylo.

„Na západním průčelí byla oválná malovaná vitráž ‚Orba a lov‘, máme jen fotografii, kterou se podařilo sehnat, a máme původní skici od Mikoláše Alše. Kombinací těchto dvou zdrojů, plus té původní vitráže dávám dohromady repliku té nedochované,“ přiblížil zrod repliky Kudláček.

Podkladem malované vitráže je tónované barevné sklo. „Sytost barvy se dožene malbou, dělá se sklářskou barvou, která se vypaluje na zhruba 550 stupňů Celsia. My ji nanášíme štětcem, ale v podstatě nejde o barvu, jde o nízkotavitelné sklo rozemleté na prach, a my si ho pojíme terpentýnem,“ doplnil.

Od běžného malování na sklo se malování vitráží výrazně liší, skleněná tabule totiž musí zůstat průhledná.

Při opravě dochované vitráže ‚Průmysl a vzdělání‘ se podle Kudláčka musí skláři vyrovnat nejen s chybějícími a rozbitými skly, ale také s předchozími opravami. „Oni taky tápali, protože se to opravovalo lokálně, když se něco rozbilo, tak vyjmuli jen tu část a malovali podle fotografií, jak uměli. A dneska je to tak trochu detektivka,“ poznamenal vedoucí týmu vitrážistů.

„Rekonstrukce vitráží na Průmyslovém paláci je jednoznačně největší rekonstrukcí tohoto typu skla, která se historicky v Čechách vůbec dělala. Na žádné jiné budově není srovnatelná výměra těchto malovaných a barevných skleněných vitráží,“ doplnil Tomáš Hübl, předseda představenstva Výstaviště Praha.

Kolektiv Ateliers má ale za úkol nejen obnovu historických vitráží z roku 1891, ale vyrábět bude také okna pro repliku vyhořelého levého křídla. Kompletní rekonstrukce paláce by měla být hotová v roce 2025.