Článek
„Nedokázala jsem si ani obout boty. Ve sněhu jsem se brodila v pantoflích. Jednu jsem ztratila. Zvracela jsem. Nohy jsem měla jako led. Byla jsem dezorientovaná, trpěla bolestmi, po těle se mi začaly objevovat fialové mapy,“ vyprávěla Renata, která pracovala jako pokojská v Německu a před propuknutím nemoci byla vyčerpaná a oslabená z několika směn za sebou včetně nočních.
„Personál nemocnice se mě pořád ptal, jaké drogy jsem si vzala. Tělo jsem měla jako polité žíravinou,“ vzpomínala dívka, kterou nakonec musela do jiné nemocnice transportovat helikoptéra. Tam už jí sdělili diagnózu. Renata onemocněla nejzákeřnějším infekčním onemocněním v Česku, meningokokovou meningitidou.
V Česku se šíří nové druhy klíšťat. Vědci prosí veřejnost o pomoc
Tu způsobuje bakterie meningokok, kterou má v sobě zhruba deset až pětadvacet procent lidí. Číhá jako časovaná bomba, v případě oslabení organismu může zaútočit, nezřídka smrtelně. Meningokok nejčastěji útočí na mladé lidi.
„Před svým onemocněním jsem o meningokoku nikdy neslyšela, a jak se ukázalo v nemocnici, nebyla jsem bohužel sama. Mnohdy ani lékaři nepoznají příznaky této choroby. Přitom jde o minuty,“ varuje i Renata Kastnerová, která kvůli útoku zákeřné bakterie přišla o obě nohy a museli jí transplantovat jednu ledvinu.
Únava a stres
A právě nyní, v čase rozvolňování epidemiologických opatření, lékaři před meningokokem varují. V uplynulých třech měsících byla většina lidí doma, omezila pohybové aktivity a ze strachu před koronavirem se vyhýbala čerstvému vzduchu. Mohla si tak narušit přirozenou obranyschopnost organismu. A v nadcházejících měsících si budou chtít zejména mladí lidé plně vynahradit kolektivní aktivity, o které během pandemických opatření přicházeli.
„Nelze předvídat, u koho onemocnění propukne, ale častým faktorem, který nemoci předchází, je – zvláště u mladých lidí – pobyt ve velkém kolektivu, zvýšená únava, vyčerpání ze sportu či ponocování. Letní aktivity k takovým činnostem velmi svádějí,“ řekla praktická lékařka pro děti a dorost Hana Cabrnochová. Právě k takovým aktivitám se po téměř tříměsíční karanténě budou chtít mladí přirozeně vrátit.
Na mládež a mladé dospělé ve věku 15–25 může také negativně působit stres ze závěrečných školních zkoušek, které jsou spojené s psychickou zátěží. „I jakýkoliv větší počet osob může být potenciálně rizikovým faktorem pro nákazu meningokokem,“ řekla vedoucí Národní referenční laboratoře pro meningokokové nákazy Centra epidemiologie a mikrobiologie SZÚ Pavla Křížová.
První vakcíny možná nebudou chránit před nákazou, jen před vážným průběhem covidu
Mladí lidé navíc představují riziko i pro ostatní skupiny, protože mezi nimi bývá velký počet tzv. bezpříznakových nosičů. Takový jedinec nemá žádné příznaky, chová se jako zdravý jedinec a nevědomky tak šíří nákazu.
Meningokok se šíří pomocí kapének stejně jako chřipka, viróza nebo covid-19. Celosvětově se meningokokové infekce nevyhnou přibližně půl milionu lidí ročně, v ČR meningokok útočí přibližně na desítky osob za rok. Ohrožení se zvyšuje při cestování hromadnými prostředky, při spaní v noclehárnách a podobně.
Prevencí je vakcína
Nejúčinnější prevencí proti meningokoku je očkování. Od 1. května letošního roku mohou rodiče nechat zdarma očkovat své děti proti meningokoku skupiny B, pokud je očkování zahájeno do dovršení šestého měsíce věku, a proti meningokokům skupiny A, C, W a Y děti ve druhém roce života
(1 dávka od 12. do 23. měsíce věku). Ostatním věkovým kategoriím přispívají na očkování zdravotní pojišťovny v rámci svých preventivních programů.
Česká vakcionologická společnost ho doporučuje především malým dětem do čtyř let věku a dospívajícím a mladým dospělým – přibližně od 13 do 25 let. „V současnosti jsou na trhu vakcíny pokrývající nejčastěji se vyskytující séroskupiny meningokoka. Jedny vakcíny pokrývají séroskupiny A, C, W a Y a druhé vakcíny pokrývají séroskupinu B. Pro co nejširší ochranu doporučujeme kombinaci obou typů vakcín,“ říká Křížová. Očkování oběma vakcínami může proběhnout současně nebo s odstupem 14 dnů.