Článek
„Horko, které nyní prožíváme, je zátěží nejen pro zdravé lidi, ale nepříznivě ovlivňuje zdravotní stav zejména cukrovkářů a pacientů s nemocným srdcem,“ říká MUDr. Milan Čech, primář interního oddělení pražské Nemocnice Na Homolce.
Teplotní extrémy
Horko vyčerpává, způsobuje poruchy spánku, nesoustředěnost i nechuť k jídlu. Lidské tělo se daleko snáze přizpůsobí vyšší teplotě, když narůstá postupně. Vzestup teploty způsobí rozšíření všech cév v kůži, organismus začne vylučovat ve zvýšené míře pot a jeho odpařováním se ochlazuje. Pokud se však zahřívání děje velmi prudce, nemusí se oběhový systém s náhlým rozšířením cév vyrovnat a člověku může výrazně klesnout krevní tlak.
„V takovém případě se lidem může zatočit hlava, udělat nevolno nebo mohou omdlít. První pomoc spočívá v tom, že postiženého položíte a zvednete mu nohy do zvýšené polohy. To ostatně platí obecně pro všechny situace, kdy se člověku náhle sníží tlak,“ zdůrazňuje primář Čech.
S klimatizací rozumně - rozdíl do 7 stupňů
Ve velkých vedrech je klimatizování místností i automobilu sice žádoucí, ale v důsledku nezdravé. Nejenže se jejím prostřednictvím mohou šířit různé bakterie (např. legionella), ale přehnané chlazení je příčinou náhlých velkých teplotních rozdílů, jimž je lidský organismus vystaven a které těžko snáší.
Doporučuje se, aby rozdíl mezi klimatizovaným prostorem a venkovní teplotou nebyl větší než pět až sedm stupňů, aby přechod z chladna do tepla a naopak nebyl tak prudký. Pokud je chlazení nastaveno na příliš nízkou teplotu, může se člověk kvůli klimatizaci i ve vedrech paradoxně nachladit.
„Přinejmenším část letních zánětů krku, lidově označovaných za angíny, může s klimatizací souviset,“ říká MUDr. Čech.
Vyrážka a křeče
Velké horko bývá příčinou i dalších zdravotních problémů. K těm méně známým patří vyrážka z přehřátí.
Objevuje se nejčastěji na krku, na hrudníku například okolo podprsenky, pod prsy, v tříslech, v loketní jamce a podobně. Projevuje se shlukem červených pupínků. Léčit vyrážku pomáhá chlazení a udržení postižených míst v suchu. K vyrážce přispívá pot a jeho složení, které je ve vedrech agresivnější než jindy.
Z toho plynou zásady první pomoci: nemazat mastmi, ale koupit si v lékárně třeba zásyp, který pomůže udržet kůži v suchu. Vyrážka obvykle po pár dnech sama odezní.
Nepříjemností mohou být i křeče z přehřátí. Těmi svaly reagují na nepřiměřenou námahu v horku, a tím může být nejen fyzická práce na přímém slunci a ve vedru, ale i aktivní odpočinek při sportu.
Pomáhá přesun do stínu, klid, promasírování postižené části těla s křečí (jde-li o křeče žaludku, tak pití vlažné vody nebo iontového nápoje pro sportovce). A samozřejmě ukončení pracovní či sportovní aktivity pro tuto chvíli.
| ÚPAL |
| Úpal je nemoc z přehřátí. Nemusí být důsledkem působení přímých slunečních paprsků, postačuje horké, dusné počasí s vysokou vlhkostí vzduchu. Projevuje se slabostí, nejistou chůzí, zástavou pocení, horkou a suchou kůží, může dojít až k mdlobě, např. v přeplněném dopravním prostředku. Postižený může mít pocit obluzení, zmatenosti, úzkosti, mohou se dostavit i křeče. Jako první pomoc je nutné přemístění na chladné místo, uvolnění oděvu, poloha vleže se zdviženými dolními končetinami. Vhodná je chladná koupel nebo alespoň otírání pokožky chladnou vodou. Ve vážnějších případech je nutné přivolat lékařskou pomoc. Prevencí je nošení vzdušného, volného oděvu, časté sprchování nebo omývání chladnou vodou, dostatečný příjem tekutin, omezení fyzické námahy. |
| ÚŽEH |
| Úžeh vzniká při pobytu na přímém slunci, zejména s nekrytou hlavou. Jde o stav přehřátí organismu působením slunečního záření. Citlivější jsou lidé se světlou pletí. Vlivem slunečního záření pokožka zrudne, mohou se vytvořit až puchýře, postižený trpí bolestí hlavy, nevolností, zvrací, má mžitky před očima. První pomoc i prevence je stejná jako při úpalu. Obecně platí, že by se lidé neměli vystavovat slunci mezi 11. a 14. hodinou. Některé léky zvyšují citlivost pokožky na sluneční záření. Měli bychom pozorně číst příbalové letáky nebo se radit přímo s lékařem. |