Hlavní obsah

Pozemky pod vojenskými objekty má vlastnit stát, schválila Sněmovna

Sněmovna ve středu schválila novelu, podle níž by kvůli zajištění obrany měly být nejvýznamnější vojenské objekty do budoucna pouze ve vlastnictví státu. Jde zejména o pozemky pod muničními sklady. Vlastníkům pozemků, na kterých budovy stojí, bude moci ministerstvo obrany podle novely nabídnout více peněz za jejich odprodej než teď. Až v krajním případě by přistoupilo k vyvlastnění. Nyní předlohu posoudí Senát. Naopak napotřetí nedokázali poslanci kvůli opozičním obstrukcím dokončit debatu o prodloužení dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Ministerstvo obrany

Článek

„Nejedná se o nový problém, snažíme se tím splatit dluh, který v minulosti vznikl,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Některé pozemky pod nejvýznamnějšími vojenskými objekty například v důsledku restitucí vlastní soukromé osoby, se kterými se úřadu dlouhodobě nedaří dohodnout na směně pozemku nebo odprodeji za maximální možnou částku podle zákona o majetku státu. Nynější novela podle ministryně odráží i zhoršující se bezpečnostní situaci.

Předloha stanovuje, že nejvýznamnější vojenské objekty smějí být jen ve vlastnictví státu. Ministerstvo toho bude moct dosáhnout tím, že majitelům nabídne vyšší kupní částku. Pokud by se ministerstvu nepodařilo ani tak s vlastníky do tří let dohodnout, mělo by možnost omezit nebo odejmout jejich vlastnická práva.

Předpis má podle ministerstva především napravit situaci, kdy stát není vlastníkem všech pozemků pod muničními sklady v Týništi nad Orlicí, Dobroníně, Čermné nad Orlicí a Travčicích. Úřad tento stav považuje za bezpečnostní riziko, protože majitel může pozemek například pronajmout nebo prodat a stát proti tomu nemůže zasáhnout.

Obrana hrozí vyvlastňováním, chce pozemky pod sklady munice

Domácí

Poslanci se ve středu zabývali v závěrečném čtení také novelou o prodlužování dočasné ochrany pro Ukrajince, kteří do Česka uprchli před válkou, kterou rozpoutalo Rusko. Ani napotřetí ale debatu kvůli opozičním obstrukcím nedokončili, k předloze by se poslanci mohli vrátit příští týden.

Opozice zpochybňuje zejména dvojici koaličních poslaneckých úprav v novele. První z nich se týká uzákonění nového trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc, druhá pak jiného způsobu posuzování zdravotního postižení ukrajinských běženců, než nyní platí pro české občany.

Zhruba polovinu času určeného pro k projednání novely takzvaného lex Ukrajina ve středu vyplnilo vystoupení poslance Radka Kotena (SPD), jenž rozebíral pozměňovací návrh bezpečnostního výboru o zpřísnění podmínek nabývání dvojího občanství pro občany Ruské federace.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uzákonění nového trestného činu hájil. „V téhle chvíli jsou potenciální zásahy cizí moci na našem území obzvlášť nebezpečné a obzvlášť aktuální,“ zdůraznil ministr. Nový trestný čin i zpřísnění udělování českého občanství Rusům podle něho posilují odolnost Česka.

Rakušan navrhl už minulý týden posun účinnosti předlohy z původně předpokládaného 1. ledna na den následující po jejím vyhlášení ve sbírce, aby stát mohl co nejdříve spustit on-line registrace k prodloužení dočasné ochrany. Posun termínu tyto registrace podle něho ohrožuje. V Česku zatím dočasná ochrana pro uprchlíky z Ukrajiny platí do března příštího roku. Na dalším ročním prodloužení se EU dohodla v červnu.

Nový trestný čin: Za sběr dat pro cizí mocnost až 12 let vězení

Domácí

Výběr článků

Načítám