Požár nenaruší unikátnost parku, míní geolog

Krajina je tvořena hlavně křídovým pískovcem, který se tu usazoval před 90 miliony let. Druhá nejvýznamnější hornina je pak čedič, to je například známá sopka Růžovský vrch. Jinak je to erozní krajina, skalní města vznikla zařezáváním řek a skalním zřícením. Unikátní jsou zde velká převýšení na velmi malém prostoru.

Že by byl poškozen ten geologický fenomén, to se říct nedá, požáry tu byly už v minulosti. Problém je ten, že oheň samozřejmě trochu mění vlastnosti pískovce na povrchové části skal, mění i charakter skalních svahů. Tím, že na svazích shoří vegetace, budou zranitelnější, ty pískovce mohou trochu zkřehnout, takže se pak mohou víc drolit a může docházet ve zvýšené míře k výskytům skalních zřícení.

Na druhou stranu tím, že je pískovec křehčí, tak velké bloky nedorazí až do údolí, protože se dříve rozpadnou v tom svahu.

Mám zprávy, že z míst hašení požárů se vykutálely do údolí balvany, většinou menší o váze desítek kil až dvou set kil. Ty byly zřejmě vyplavené vodou v průběhu hašení.

O Pravčickou bránu se v současnou chvíli neobávám, že by byla její stabilita ohrožena. Je ale možné, že tam, kde se dotkl požár, by se mohla uvolňovat krusta nebo uvolnit nějaký blok. Až skončí požáry, tak to budeme muset prohlédnout.

Pro kontroly používáme řadu technologií, čidla, laserové měření, fotografie i fyzickou kontrolu na skále. Pokud požár nějaká čidla poškodil, budeme je muset nahradit. Podobně budeme kontrolovat i ochranné pletivo, které zpevňuje na některých místech svahy. Omezení pro návštěvníky, to je otázka na vedení parku. Myslím si ale, že budou nutná.

Na těch exponovaných místech to zmizí celkem rychle, ačkoliv někde pod převisem to může zůstat zčernalé delší dobu. Skály mohou i trochu měnit barevný odstín, zarudnout, všiml jsem si toho na požářišti. Ale nebude to zásadní, a myslím si, že návštěvníci si toho při pohledu z vyhlídek ani nevšimnou.