Článek
Zatímco před osmi lety Senát stejné zvýšení rychlosti odmítl a Sněmovna pak na pozměňovací návrh senátorů přistoupila, letos už tomu tak podle všeho nebude. Odpůrců zvýšení rychlosti mezi senátory není mnoho. A to i navzdory tomu, že experti na bezpečnost změnu nedoporučují. Trend v Evropě je naopak spíše snižování rychlosti na dálnicích, jak kvůli bezpečnosti, tak emisím a hluku.
„Budeme to probírat na klubu den před jednáním, o odpůrci zatím nevím. Za sebe mohu říci, že zvýšení rychlosti podpořím,“ řekl Právu předseda nejpočetnějšího senátního klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra.
Novelu zákona o provozu na pozemních komunikacích, která vedle úprav bodového systém, pokut a řidičáku pro sedmnáctileté s mentorem po boku zvýšení rychlosti umožní, mají senátoři projednávat v nejbližších týdnech.
Rychlost na některých úsecích dálnic má být až 150 km/h, schválili poslanci
Předseda Senátu Miloš Vystrčil ale ještě rozhodnutý není. „Nejdříve si počkám na odbornou debatu a argumenty,“ sdělil.
„Současná vozidla si s touto rychlostí bezpečně poradí. Pokud to umožní počasí nebo hustota dopravy, výrazně to zkrátí čas k dojezdu do cílového místa,“ soudí šéf druhého největšího klubu STAN Jan Sobotka. Podobně jako on hodlá změnu podpořit drtivá většina jeho klubových kolegů. Spíše proti se staví senátoři Marek Hilšer a Zbyněk Linhart. Podle Linharta je stopadesátka vhodná až tehdy, když budeme stavět dálnice jako naši sousedi.
„Myslím, že to spíš podpoří agresivitu řidičů. Už dneska, když předjíždím kamion, hned za mnou někdo bliká,“ popsal Právu Hilšer. Bývalý kandidát na prezidenta je známý tím, že na televizní debatu dorazil na skútru. Pokud někdo pozměňovací návrh proti zvýšení rychlosti předloží, tak jej podpoří, sám ho ale předkládat nebude.
Právo oslovilo i další senátní kluby, s ostrými výhradami ke stopadesátce se ale neozvaly.
U Budějovic nebo Hradce
„Dálnice jsou samy o sobě nejbezpečnějším typem pozemní komunikace. Vybrané úseky, kde bude umožněno jet až 150 km/h, budou muset splňovat přísné bezpečnostní parametry a mít osazené proměnné dopravní značení, které v případě potřeby, například nepříznivých klimatických podmínek nebo husté dopravy, rychlost sníží, tak jako to vidíme třeba v Německu,“ popsal Právu ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Zmíněné telematické vybavení bude stát teprve pořizovat. Kupka předpokládá, že po prvních takových úsecích by se mohlo zvýšenou rychlostí jezdit od roku 2025. Uvažuje se o úsecích na jihočeské D3 mezi Táborem a Českými Budějovicemi, D11 mezi Hradcem Králové a Jaroměří nebo na D1 v novém šestiproudém úseku u Přerova.
„Nejprve vyhodnotíme pilotní úseky z hlediska bezpečnosti a přestupků a pak rozhodneme o dalším případném rozšíření. Myslím, že to bude možné,“ odpověděl ministr na otázku, zda se výhledově stopadesátka rozšíří na delší úseky než jenom desítky kilometrů dálnic, což představuje zlomek české dálniční sítě. „Vyhodnocovali by geomorfologii krajiny, tedy například zda rozhled neomezují horizonty či poloměr zatáček, aby případné zvýšení rychlosti bylo pro řidiče bezpečné,“ dodal Kupka.
„I na některých přehledných úsecích D6 by to přicházelo do úvahy. Každopádně bude přirozený vývoj, že na stovkách kilometrů dálnic v Česku budou moderní telematické systémy,“ uzavřel ministr. Neslibuje ale, že by se po všech takových dálnicích mohlo jezdit 150.
Třicítka ve městech? Požadavek ekologických extremistů odmítá většina Čechů
Nejvyšší po Německu
Evropská rada pro bezpečnost silničního provozu považuje za optimální limit 120 km/h, upozornil dopravní expert platformy Vize 0 Roman Budský. Větší rozdíly mezi rychle jedoucími auty a pomalými kamiony podle něj budou přispívat k nebezpečným situacím. Obává se, že rozjetí řidiči v návazných úsecích nezpomalí.
Bezpečnost bude ohrožena i podle Igora Siroty z ÚAMK. „Dálnice jsou nejbezpečnějšími typy silnic, ovšem nehody na nich mají nejtragičtější následky. A zvýšení rychlosti přinese jen vyšší nebezpečí – například v podobě zásadního prodloužení brzdné dráhy,“ komentoval s tím, že Česko by mělo nejvyšší povolenou rychlost na dálnicích v celé Evropě po Německu.
Dnes většina řidičů v průzkumech přiznává, že běžně překračují na dálnici povolenou rychlost o deset kilometrů v hodině na 140 km/h, desetina pak až o 30 km/h. Je otázka, zda ten, kdo dnes v levém pruhu předjíždí 150 km/h, nepřidá na 170 km/h. Někteří spekulují, že dopravní policie se na tyto úseky při kontrolách speciálně zaměří. To ukáže až praxe.
Rychlostní limity v ČR platí čtvrt století, snížily tehdy počty obětí v obcích
