Povodňová vlna smetla na Frýdlantsku i psí hospic

Hospicem pro psy v Předláncích ve Frýdlantském výběžku o víkendu prošla povodňová vlna. Zpustošila výběh pro psy i s jejich kotci, ale také celý dům, ve kterém žije jeho provozovatelka s rodinou. Přistěhovala se teprve před pár týdny, a tak ji povodňová zkáza zaskočila. Ještě nestihli ani všechno vybalit, a protože část z toho vzala zasvé, už to ani nevybalí. A tak spolu se zařizováním nového domova a prostor pro nemocné psy řeší i úklid po povodni.

„Dali jsme si tři noční, protože uklízíme, když malý syn spí. Teď už to máme očištěné z toho nejhoršího, hodně jsme odčerpali vysavačem na vodu, ale přišli jsme asi o dvě třetiny věcí, a to jak z domácnosti, tak i potřeb pro psy,“ popsala ve čtvrtek dopoledne Martina Dostálová.

V hospici se stará o dvacet psů, nejčastěji nějak fyzicky či duševně postižených. Nemají třeba končetiny anebo trpí epilepsií či potřebují speciální péči i výživu a léky, o které spolu s přívalovou vodou také přišla.

Když se začala řeka Smědá a nedaleký potok dostávat na zahradu, řešila mladá žena nejprve, co se zvířaty. Její prioritou bylo je dostat do bezpečí. Doslova volala o pomoc prostřednictvím sociálních sítí a hledala, kdo by si narychlo mohl vzít zvířata do dočasné péče. Ozvala se spousta lidí ochotných přijmout psa, a tak je šestnáct zvířat v prozatímní péči lidí třeba na Frýdlantsku, v Liberci či na Jablonecku nebo v České Lípě. Invalidní fenka s vozíčkem a třínohý pes s přeraženou páteří dokonce odcestovali k dobrovolným pečovatelům do Prahy.

„Nechala jsem si jen tři psy, kteří potřebují nejvíc péče a pomoci, a s nimi jsme společně s rodinou doslova utekli do domu, kde nám nabídl dočasné bydlení další ochotný člověk,“ popsala bleskovou akci v době záplav Dostálová. Do Předlánců ve Višňové se vrátila rodina až ve středu 18. září, když opadla voda. Psi zatím zůstávají u náhradních pečovatelů.

„Teď vysouším kotce, musíme opravit plot u výběhu a také shromáždit potřebné léky, různou výživu pro psy, která je s ohledem na jejich zdravotní stav důležitá, a také krmivo. Hodně krmím barfem, tedy syrovou stravou, což také trochu situaci komplikuje,“ vysvětlila provozovatelka psího hospice.

U psů, kteří zůstali doma, ale nyní sleduje i důsledky povodní na zvířatech, které návrat ostatních svěřenců dost komplikují.

„Jak zažili ten stres ze stoupající vody, tak do výběhu vůbec nechtějí. Když se zvedala voda, bylo na všech zvířatech vidět nervozitu, pak i když viděli, jak postupně ostatní psi odjíždí, se to ještě stupňovalo. Teď se zdržují hlavně se mnou a nechce se jim tam,“ vysvětluje chovatelka s tím, že podobně mohou po návratu reagovat i ostatní její svěřenci.

Hospic pro hendikepovaná zvířata provozuje Michala Dostálová už několik let, teď se jen přestěhovala. Věnovat se hendikepovaným zvířatům začala před lety, kdy se k ní jako k fyzioterapeutce lidí náhodně dostal právě pes, který potřeboval péči. Postupně začala pracovat s různými neziskovými organizacemi, které k ní postižená zvířata posílají. Nejvíc jich má ze slovenských osad, kde často slouží jako hračky dětí nebo prostě jako věci.

„Třeba s Áresem si hrály tamější děti a házely ho do dálky,“ ukazuje na jednoho z malých psů u svých nohou. Druhá fenka Bagira poskakuje kolem jen na třech nohách, protože z té čtvrté jí zbyl jenom pahýl. Přicestovala z Ukrajiny, kde o nožku přišla při bombardování. Jiní se do hospice dostali proto, že už se o ně jejich majitelé nedokázali postarat, třeba kvůli jejich zhoršujícímu se zdravotnímu stavu. A podobné osudy má všech dvacet zdejších čtyřnohých pacientů.