Článek
Na pondělní tiskové konferenci státní podnik novinářům sdělil, že se stavbou přehrady, která má ochránit šest tisíc obyvatel před 100letou vodou, by se mohlo začít po roce 2020. Podle zástupců obce však jen vyvlastňování pozemků může trvat až do roku 2025. Radnice žádá vládu o nové posouzení rozhodnutí z roku 2008 a chystá i další zákonné prostředky, jak stavbě zabránit.
Vláda v roce 2008 schválila zatopení části obce Nové Heřminovy. Kabinet se domluvil na takzvané menší variantě protipovodňové nádrže, v obci by mělo být zaplaveno 56 objektů, z toho 24 obytných.
„Máme prodlouženou studii vlivu vodního díla na životní prostředí (tzv. EIA, pozn. redakce) až do roku 2022. Majetkově máme vyřešenu zátopu budoucí přehrady z 98 procent. Vedení obce odmítá změnu svého územního plánu a tím může promarnit přes 400 miliónů korun ze státních dotací na kompenzační opatření pro rozvoj obce. Nabízíme jim novou kanalizaci, sportovní hřiště a další opatření pro vznik rekreační oblasti,“ uvedl generální ředitel Povodí Odry Jiří Pagáč.
Obec kompenzace od státu nechce
„Obec jim neprodá ani centimetr pozemků a územní plán nezmění. Navíc v referendu si lidé odhlasovali, že přehradu nechtějí. Obec žádná kompenzační opatření nechce. Oni zlikvidují polovinu obce a nabídnou jim za to hřiště? To je směšné. Navíc ta kanalizace má být výtlačná, což znamená, že by se lidem hrozně prodražilo vodné a stočné. Lidé se dobrovolně nepřipojí, když to pro ně bude drahé,“ reagoval advokát Radek Ondruš, který obec v celé kauze zastupuje již 12. rokem.
Jednak ochrání šest tisíc obyvatel před povodněmi, ale také pomůže kraji v době sucha
Podle něj si Povodí Odry plete krajský územní plán se zásadami územního rozvoje kraje. „Na základě něj nedostanou dotace a nemohou začít stavět. To je protizákonné. Navíc, aby mohli požádat o územní rozhodnutí, což je předpoklad pro stavební povolení, musí mít všechny pozemky vykoupeny. Bez obecních pozemků se neobejdou. A ty ,vyvlastňováky' jsou na léta. Snad v roce 2025 by mohli mít vyvlastněno,“ dodal Ondruš s tím, že vykoupeno má státní podnik zatím jen 98 procent z první vlny. Následovat tak musí další výkupy.
Pagáč upozornil, že pokud dojde k vyvlastňování majetku, což není jejich cílem, tak se cena sníží až třikrát a jejich majitelé tak přijdou o peníze, které by mohli dostat nyní. „Předtím slibovali, v poslední době se přidali už i výhrůžky – buď berte, nebo nebude nic! Silně to připomíná období kolektivizace, kdy agitátoři podobně přesvědčovali soukromé zemědělce. Chceme seriózní jednání a nové posouzení rozhodnutí vlády z roku 2008,“ podotkl starosta Nových Heřminov Ludvík Drobný (SNK).
Pohled na novou přehradu, která má vzniknout v Nových Heřminovech na Bruntálsku
Hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO) upozornil, že přehrada je pro region velmi důležitá. „Jednak ochrání šest tisíc obyvatel před povodněmi, ale také pomůže kraji v době sucha. A za třetí se Bruntálsko potýká s velkou nezaměstnaností, což by nová přehrada s rekreační oblastí mohla pomoci změnit k lepšímu,“ zdůraznil hejtman.
O nové přehradě na Bruntálsku se začalo vážně mluvit po ničivých povodních na Moravě a ve Slezsku v roce 1997. Obec ale na základě studie tvrdí, že by stačily jen úpravy na řece Opavě.