Článek
„Pro lidi, kteří nemohou svou situaci zlepšit, je to nevýhodné, ponižující, stojí to peníze navíc a je to úplně nesmyslné,“ řekl Právu předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása.
Podle současného zákona totiž musí úřady práce třetinu až dvě třetiny příspěvku na živobytí vydávat ve speciálních poukázkách. Nejsou to typické stravenky, za které si lze pořídit oběd, ale poukázky na nákup zboží.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Nicméně služby ani nájem se jimi zaplatit nedají, a tak mnohým lidem v hmotné nouzi pak chybějí peníze na některé životní potřeby. Zdaleka se nejedná jen o lenochy, ale o osoby, které nemají šanci svou tíživou situaci vyřešit. Třeba lidé v nemocnicích, kteří nemají jak vydělávat.
„Někteří lidé do práce chodit nemohou, protože je nikdo nechce přijmout kvůli jejich hodně špatnému zdravotnímu stavu. Problém mají i matky pečující o postižené dětí, ale i lidé, kteří pečují o své rodiče na stáří,“ popsal Krása.
Podle něj čelí i ústrkům, jakmile se ukážou v obchodě s poukázkou, a musí také polykat nadávky do „socek“.
Na slevy z letáků už nedosáhnou
Obzvláště na postižené osoby dopadá zákon nejtvrději, protože horko těžko platí výdaje na bydlení a nic navíc už jim nezbývá. Někteří se ani nemohou dopravovat na větší vzdálenosti, jenže poukazy se musí vyzvedávat buď osobně, anebo formou ceniny, což opět stojí peníze navíc.
Další potíž tkví v tom, že některé obchodní řetězce tyto poukázky nepřijímají, a tak musí lidé dojíždět do obchodů, kde je vezmou. Jenže mezi velkoobchody si dříve mohli vybírat zboží v akci nebo slevy podle letáků. V menších obchodech jsou potraviny dražší.
Některé úřady práce tisknou pro své klienty seznamy obchodů, kde poukázky fungují, ale není na to spoleh. Podle informací Práva i v takových prodejnách stojí na úvaze běžné pokladní, jestli si může zájemce za poukaz koupit deodorant nebo ne. A to vše podstupuje občan se stigmatem nepřizpůsobivého se speciální stravenkou.
Kromě toho si lidé stěžují, že se na poukazy vrací jen pětikoruna a že neutracená částka se musí vracet, takže si kupují i věci, které nepotřebují.
Zle to pociťují i státní organizace. Lidé v domovech pro seniory také využívali příspěvku na živobytí na zaplacení těchto služeb. Pokud však přišli o třetinu či dvě této dávky, musí chybějící peníze uhradit poskytovatel.
Ministerstvo práce a sociálních věcí pod vedením Jaroslavy Němcové (ANO), jejíž spolustranice zákon prosazovaly, už chystá novelu. Ta však podle předběžných kontur bude řešit jen problémy kolem výdajů státu.
„Ministerstvo práce se zabývá přípravou legislativní změny, která se týká plošného vyplácení poukázek zejména s ohledem na některé zranitelné skupiny lidí. Jedná se například o klienty sociálních služeb, osoby hospitalizované ve zdravotnickém zařízení a osoby s omezenou svéprávností,“ sdělil Právu mluvčí resortu Petr Sulek.
Krása by však šel mnohem dál. „Podle nás by měli být z povinnosti poukázek osvobozeni lidé s třetím stupněm invalidity, kteří nepobírají důchod, nebo jen minimální, potom osoby, které pečují o osoby blízké, ale nemají vlastní příjem, a potom lidé s příspěvkem na péči ve druhém a čtvrtém stupni,“ uvedl.