Povinná prohlídka čeká řidiče později. Ministerstva chtějí posun věku na 70 let

„Na základě podnětu a odborného posouzení ministerstvem zdravotnictví jsme souhlasili se zvýšením věku pro pravidelné prohlídky pro seniory z 65 na 70 let,“ potvrdil Novinkám mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Po sedmdesátce budou muset řidiči na kontrolu každé dva roky.

Podobné je to třeba ve Velké Británii, kde v tomto věku začínají s povinnými prohlídkami zaměřenými na zdravotní způsobilost řidičů a opakují je pak každé tři roky. Do sedmdesáti mají platný doklad i řidiči v Dánsku, poté si jej musí obnovit, což obnáší i návštěvu lékaře. Řada zemí ale žádné povinné prohlídky v tomto věku nevyžaduje.

V současnosti musí Češi na povinnou prohlídku kvůli „udržení si“ řidičáku v 65 letech, poté v 68 a následně každé další dva roky.

Výměnou za to ale ministerstvo dopravy řízené Martinem Kupkou (ODS) chce, aby zdravotnictví pohnulo s digitalizací. Chtějí totiž řidičům ulevit a nevyžadovat po nich, aby s sebou vozili papírové potvrzení o způsobilosti k řízení.

„Podmínkou je, že ministerstvo zdravotnictví vybuduje registr, ze kterého nám bude informaci o zdravotní způsobilosti seniora zasílat do registru řidičů. Tam si to například policie může přímo na silnici dálkovým přístupem zkontrolovat,“ vysvětlil Jemelka.

Výhodné by to bylo i pro praktické lékaře. Pokud dnes někoho shledají jako nezpůsobilého řídit, musí o tom informovat úřad v jeho bydlišti poštou. Doprava chce, aby to mohli posílat do registru online, odpadne tím papírování. K tomu by mohlo dojít od července 2026. „Záleží ještě na legislativním procesu na straně ministerstva zdravotnictví,“ dodal mluvčí.

Záměr praktičtí lékaři pro dospělé kvitují nejen proto, že jim odpadne administrativa. „Myslím, že je to dobře. Změnu podporujeme i s ohledem na to, že se posouvá věk odchodu do důchodu a věk dožití,“ řekl redakci předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.

Zdůraznil, že i bez prohlídky kvůli řízení auta jsou u lidí nad 65 let povinné preventivní prohlídky. Součástí komplexních vyšetření, při kterých se zkoumá mimo jiné orientační vyšetření sluchu nebo zrakové ostrosti, je i takzvaný minitest kognitivních funkcí, který pomáhá včas odhalit začínající demenci či alzheimera.

„Bezesporu poroste množství lidí, kteří budou mít současně více chorob, budou brát víc léků. Zvýší se počet nesoběstačných seniorů a nemocnost se bude zvyšovat,“ uvedla už dříve pro Právo geriatrička Božena Jurášková ke zvýšení věku pro odchod do důchodu.

V řadě bodů však prohlídka kvůli řidičáku kopíruje obsah preventivky. Větší důraz však klade na stav chronických onemocnění, která dotyčný má, a na to, zda by kvůli nim mohl ohrozit bezpečnost svoji nebo ostatních. Překážkou může být třeba selhávání srdce, vážné poruchy spánku nebo epilepsie.

„Větší smysl by mělo zjišťování reakční doby řidičů, a to bez ohledu na věk,“ namítl ministr Vlastimil Válek, který posun věkové hranice podpořil. Podle něj mohou mít výše zmíněné zdravotní problémy i mladší lidé, u kterých se to ale tak důsledně nezkoumá.

Paradoxem je, že mnohem větší riziko představují začínající řidiči. Data ministerstva dopravy ukazují, že senioři starší 65 let nepatří ani k nejčastějším viníkům těžkých zranění nebo usmrcení.

Při přepočtu na tisíc držitelů řidičských oprávnění na tom byli lidé ve věku 65 až 74 let stejně jako pětatřicátníci. V případě zaviněných zranění dokonce o něco lépe.

„Naše pozornost směřuje především na opačnou část spektra, tedy na začínající, zpravidla nejmladší řidiče, kteří jsou skutečně nejrizikovější skupinou,“ dodal Jemelka.

Od letoška mohou začínající řidiči jezdit už od 17 let, ale pod dohledem zkušeného mentora, což má bezpečnost na silnicích zvýšit.