Článek
„Změna se musí udělat zákonem, který připravujeme. Navrhneme v něm snížení věkové hranice, kdy bude občan muset mít občanský průkaz, na šest let,“ řekl Právu ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Zákon obsahuje dokument pro vládu, v němž jeho resort navrhuje „řešení minimalizace využívání rodného čísla při ověřování totožnosti fyzických osob“, do něhož Právo nahlédlo.
Podle náměstka Petra Mlsny to až taková změna nebude, protože již nyní mohou rodiče svým dětem hned po narození občanský průkaz nechat vystavit. Jak řekl Právu, občanský průkaz již vlastní 353 tisíc dětí pod patnáct let. V případě kombinace tohoto dokladu a cestovního pasu již jde o téměř 1,2 milionu dětí. Výhoda je zřejmá. Usnadní to cestování rodin s dětmi po zemích Schengenu, kde občanka stačí.
Nosit by se nemusel
„Novinkou bude, že to v případě schválení zákona budou muset udělat povinně,“ řekl Právu náměstek s tím, že by občanský průkaz děti u sebe mít nemusely. To ostatně už dvacet let nemusejí ani dospělí. Prokázat totožnost mohou i jiným dokladem, nebo si ji policisté ověří v registrech.
Podle Mlsny osobní doklad může být dobrý i v případě, že cestují děti s rodiči, s nimiž nemají shodné příjmení. Hranici šesti let zvolilo vnitro mj. proto, že dítě zahajuje školní docházku. Už méně je známo, že je to i hranice pro možnost popření otcovství. „Domníváme se, že v tomto věku by už dítě mělo mít jasno, kdo jsou jeho rodiče, a ne aby se to zjišťovalo třeba v osmnácti,“ řekl Mlsna.
„Občanka tomu šestiletému dítěti neříká jen to, jak se jmenuje a kde se narodilo, ale je to i jeho doklad o tom, že je občanem České republiky,“ dodal. Průkaz nebudou muset děti nosit, ale umožní jim čerpat výhody pro školáky třeba v MHD.
Poslanci pochybují
Hamáček chce podporu návrhu vyjednat v klubech. U některých poslanců ale nejspíš narazí. Nápad se nelíbí třeba šéfovi ústavněprávního výboru Marku Bendovi (ODS). „Rozšiřování povinností pro děti, dokonce už od šesti let, jenom proto, aby si někdo na vnitru usnadnil identifikaci, nepovažuji za dobrý nápad,“ řekl Benda Právu.
„Pokládám debaty kolem toho, že rodná čísla, která jsou dosud identifikátorem, o člověku prozradí, jestli jde o ženu, nebo muže, za zbytečnou hysterii,“ dodal v reakci na to, že kritikům rodného čísla např. vadí, že jeho součástí je datum narození i určení pohlaví.
To byl jeden z důvodů, proč se již před deseti lety parlament usnesl, že význam rodného čísla pro styk s úřady a institucemi bude postupně snižován. Za dalších deset let už by měl zůstat jako identifikační údaj jen výjimečně. Obdobného názoru jako Benda je i místopředseda STAN Petr Gazdík.
„Přinese to obrovskou byrokracii pro rodiny s dětmi. A to, že nahradíme číslo číslem, podle mě nikomu vyšší ochranu jeho osobních údajů nepřinese,“ prohlásil v reakci na argument vnitra, že hlavním důvodem je ochrana občana.
Pochybnost má i místopředseda Sněmovny šéf KSČM Vojtěch Filip. „Nevidím důvod, proč by to mělo být povinné, kdo chce pro dítě občanku nebo pas, tak už tu možnost má,“ řekl Právu. Pro navrhované řešení je šéf pirátů Ivan Bartoš.
„Když pominu, že děti budou vedle klíčů ztrácet i občanky, pak, je-li smyslem, že by vznikla jedna kartička, kterou by se člověk prokazoval na úřadech nebo třeba v bance, by to nebyl špatný nápad,“ řekl Právu s tím, že rodné číslo pro ty účely není dobré.