Článek
K určitému druhu pověrčivosti se podle posledního průzkumu společnosti Ipsos pro Sazku přiznala skoro polovina Čechů (47 procent). Ve skutečnosti jich ale zřejmě bude daleko víc.
Lidé totiž věří i v moc různých talismanů a jevů, které jim mají přinést štěstí. Například 55 procent Čechů potají vysloví své přání při padání hvězdy na obloze, polovina lidí se snaží odvrátit neštěstí zaklepáním na dřevo či zuby a stejné množství respondentů si schová čtyřlístek s vidinou příjemných událostí v budoucnu. Jak dále zjistil průzkum společnosti Ipsos, někteří lidé ale pátek třináctého naopak považují za šťastný den.
„V pátek třináctého pravidelně zaznamenáváme až trojnásobek sázejících,“ potvrdil Václav Friedmann, ředitel komunikace společnosti Sazka. „Pověrčivost je nejen jednoduché řešení či zdůvodnění problému, ale i zpestření života,“ říká psycholožka Kateřina Irmanová.
Víra vyžaduje znalost
Velký význam má i to, že pověrčivost nic nestojí a ani nevyžaduje naši námahu, součinnost. „Když potkáme kominíka, chytneme se za knoflík, ale když ho nemáme, nejdeme ho rychle koupit,“ dodává psycholožka.
„U víry je to složitější,“ upozornila Irmanovová. Ta podle ní vyžaduje znalost, studium, přemýšlení, ale i například účast na bohoslužbách, dodržování určitých životních pravidel, určitá omezení.
Ke skutečné a manifestované víře se hlásí necelá třetina občanů. Češi podle sociologů totiž ztrácejí chuť podřizovat se oficiálně hlásaným dogmatům a věčným pravdám. Víra tak ztrácí podobu institucí a stává se individualizovanou. „To, že se Češi nehlásí k oficiálním církvím, z nich nečiní nevěřící, sekularizované jedince,“ napsala před časem socioložka Dana Hamplová.
K oficiálním církvím se hlásilo podle posledního sčítání lidu z roku 2011 na 1,5 miliónu Čechů, dalších 700 tisíc podle Českého statistického úřadu uvedlo, že jsou věřící.
Češi nejčastěji věří podle průzkumů ve schopnost věštců
To neznamená, že by ve společnosti nepřetrvával zájem o nadpřirozeno a spirituální otázky, píše Hamplová ve studii Čemu Češi věří – dimenze soudobé religiozity. Víru v konkrétního boha začínají proto Češi nahrazovat jinými formami nadpřirozena. Zhruba polovina Čechů proto připouští magii a duchy nebo věří na horoskopy i v to, že jejich život řídí neznámé síly, vyplývá například z analýzy Česká religiozita – církevní příslušnost a víra.
„Lidé vírou v nějakou vyšší neidentifikovatelnou sílu tlumí strach z budoucnosti, své vnitřní nejistoty, absenci vztahů,“ říká psycholožka Radana Štěpánková. Lidé, kteří se nehlásí k žádnému oficiálnímu náboženství, jsou více otevření alternativní víře. To má ale svá rizika, touhu po určité jistotě, společenství stejných jedinců, nalezení řešení životních problémů zneužívají různé sekty.
Češi nejčastěji věří podle průzkumů ve schopnost věštců (polovina dotázaných), v existenci nějaké nadpřirozené síly (51 %), v to, že hvězdy mohou ovlivnit život.
Naopak pouze 23,6 procenta dotázaných věří v peklo. V Česku víra v amulety, horoskopy, věštce a léčitele je větší než víra v nebe a peklo.