Článek
Do práce přichází kolem 3. hodiny ranní. Se soupravou metra pak do provozu vyráží zhruba o hodinu později. Před odjezdem musí přichystat vše potřebné.
„Strojvedoucí se po příchodu do práce musí seznámit s novinkami na trase, s příkazy vedoucího zaměstnance, převezme si od dozorčího depa knihu oprav od soupravy a její klíče,“ vysvětlil.
Poté přichází „na soupravu“. Tam provede přejímku. „Soupravu zapnu, ověřím všechny její funkce. Jde hlavně o zkoušku brzdy, zkoušku vlakového zabezpečovače, osvětlení v prostoru cestujících, nouzovou ventilaci v prostoru pro cestující a funkce dveří,“ vysvětlil.
V případě, že je vše v pořádku, následuje ještě obchůzka kolem soupravy. „Kontrolují se součásti elektrické a pneumatické výzbroje mechanické části soupravy,“ upřesnil.
Pokud je i po této obchůzce vše v pořádku, může souprava vyjet na trasu. První vlak po výjezdu z haly depa vykonává jízdu takzvaného kontrolního vlaku, a to z toho důvodu, že v noci probíhají na trati servisní a údržbové práce, před zahájením provozu s cestujícími je tedy potřeba trať zkontrolovat.
„Po celé trase projede vlak sníženou rychlostí, během té jízdy jsou rozsvíceny tunely. Provoz s cestujícím tedy můžeme zahájit až potom,“ vysvětlil strojvedoucí.
Délka samotných směn je různá a podle toho se odvíjí i to, kolikrát zvládne strojvedoucí celou trasu projet. „Třikrát až zhruba pětkrát zvládnu projet celý úsek. Z Hájů na Letňany to trvá zhruba 45 minut, to znamená, že celé takzvané kolo je hodina a půl,“ prozradil Novinkám.
Pro Luďka Zenáhlíka je pozice strojvedoucího splněním dětského snu. Nejdříve se věnoval jinému oboru, metro si ho však později našlo.
„Nejhezčí a zároveň nejtěžší okamžik pro mě byla asi první samostatná směna, když už jsem s sebou neměl toho zacvičujícího instruktora a už to bylo celé na mě, tak to bylo na jednu stranu nejhezčí, protože to bylo právě jenom na mně, ale samozřejmě trochu stresující, kdyby se něco stalo. Naštěstí se ale nic nestalo,“ svěřil se.
Cestující ho však dokážou rozčílit, a to hlavně dvěma nejčastějšími nešvary. „Potěšilo by mě, kdyby lidé nevstupovali do bezpečnostního pásu a neroztrhávali nám už zavírající se dveře. To se děje poměrně často,“ apeloval.
Náročné podmínky
Každý zájemce musí splnit náročné testy, které ne každý zvládne. „Samozřejmě psycho testy, náročný půlroční kurz, který obsahuje teoretický i praktický výcvik. Pokud se pak ukáže, že vše umí, tak je schopen jezdit sám,“ vysvětlil.
S pádem osoby do kolejiště osobní zkušenost, naštěstí, Luděk Zenáhlík nemá. „Strojvedoucí v tomto případě musí zajistit místo události pro příjezd záchranné služby a hasičů, to znamená, musí vypnout napětí, spolu s dispečerem ‚zazkratovat‘ a připravit místo mimořádné události k tomu, aby tam mohl integrovaný záchranný sbor,“ upřesnil dozorčí provozu trasy C Jiří Král.
Následně je strojvedoucí vystřídán a soupravu ovládá někdo jiný. „Pro ten provoz to ale má fatální následky. Soupravy jsou v jednotlivých obězích rozhozeny,“ vysvětlil Král. „Strojvedoucí si pak může zažádat o třídenní placené volno a většinou ho ti dotyční využívají,“ dodal.
53 souprav linky C
V Depu Kačerov mají celkem 53 nejmodernějších pražských souprav metra. Do běžného provozního dne vystavují maximálně 43 z nich, nejvíce jich jezdí ve špičce pracovního dne. Mimo špičku zajíždějí zpátky do depa. „Tam je deponujeme, případně zajišťujeme úklid, mytí soupravy na myčce a samozřejmě technické věci, což jsou revize. Ty jsou odstupňované podle najetí kilometrů jednotlivých souprav,“ upřesnil dozorčí provozu trasy C Jiří Král.
Ve směnách je v běžném pracovním dnu na Depu Kačerov celkem 150 lidí. „Směny jsou kryty i zálohami, to znamená, že kdyby strojvedoucí nepřišel třeba z důvodu nemoci, tak je nahrazen dalším strojvedoucím, takže ten provoz je zajištěn pomocí záloh,“ vysvětlil Král.
Nejde však jen o strojvedoucí, provoz metra zajišťují dále třeba dozorčí depa, který vystavuje spolu s vlakovým dispečerem soupravy na trať, výpravčí depa i staniční personál. Tady skutečně záleží na každé funkci, aby ten provoz byl zajištěn," prozradil dozorčí provozu.