Článek
"Problém stíhání do té doby (do rozhodnutí Sněmovny) je problémem mezer v ústavě," řekl Pavlíček. Není si jist, zda právní kroky, kromě poslancova zadržení přímo při činu, které nyní orgány činné v trestním řízení provádějí, jsou stále v souladu s odstavcem 5 článku 27 české ústavy. "Nevím, kolik dalších úkonů se ještě může konat, dokud Sněmovna s konečnou platností nerozhodne," dodal Pavlíček.
Ratha policisté zadrželi v pondělí krátce poté, co podle nich převzal sedmimiliónový úplatek, tedy těsně po spáchání trestného činu. Obrátili se na předsedkyni Sněmovny Miroslavu Němcovou (ODS), která ještě týž večer rozhodla o jeho předání soudu. Policisté jej pak v úterý obvinili a soud ve středu poslal do vazby.
"Myslím, že se špatně interpretuje celý odpovídající článek ústavy," řekl Pavlíček. Odstavec ústavního článku 27 o zadržení poslance či senátora přímo při činu totiž podle něj není speciálním ustanovením předcházejícího odstavce, který hovoří o nemožnosti trestního stíhání zákonodárce bez předchozího souhlasu příslušné parlamentní komory. "Tento článek nepřestal platit," míní právní odborník.
Šéfka Sněmovny podle Pavlíčka s Rathovým předáním soudu souhlasila ústavně správně. Rozhodnout o přípustnosti jeho trestního stíhání však podle ústavy musí jen celá Sněmovna, která věc bude řešit až na začátku června.
Pokud se vzdá mandátu, přijde o imunitu
Pokud by stíhaný poslanec rezignoval na svůj mandát, skončila by tím okamžikem i jeho imunita. Sněmovna by pak už nemusela hlasovat o jeho vydání. "Imunita patří jenom tomu, kdo je poslanec. Jestliže poslancem nejsem, tak nemohu požívat ani imunitu," řekl bývalý poslanec a ústavní odborník Zdeněk Jičínský.
Stejně se vyjádřil i Pavlíček. "Imunita chrání poslance pro jeho výkon mandátu. Když už nevykonává mandát, není důvod k tomu, aby byl chráněn. To není nedotknutelnost poslance," řekl.
O Rathovi má příští týden jednat sněmovní mandátový a imunitní výbor. Jeho předseda Bohuslav Sobotka (ČSSD) ve středu uvedl, že bude navrhovat Rathovu účast, pokud o to bude stíhaný poslanec stát. Předsedkyně Němcová však poukázala na to, že by Ratha ve Sněmovně musela doprovázet policie nebo vězeňská služba. Za teoretickou označila možnost, že by poslanci vyrazili za Rathem do věznice.
Někteří poslanci doufají, že Rath rezignuje a nebudou se jím muset zabývat. "My doufáme, že to (Rath) do té doby vzdá, protože to nechceme absolvovat," řekl jeden ze členů mandátového a imunitního výboru. Možnost, že by výbor vyrazil za Rathem do věznice, je podle něj pouze teoretická a žádné rozhodnutí zatím nepadlo.
| Zmíněné odstavce článku 27 české ústavy: |
|---|
| (4) Poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Odepře-li komora souhlas, je trestní stíhání navždy vyloučeno. |
| (5) Poslance nebo senátora lze zadržet, jen byl-li dopaden při páchání trestného činu nebo bezprostředně poté. Příslušný orgán je povinen zadržení ihned oznámit předsedovi komory, jejímž je zadržený členem; nedá-li předseda komory do 24 hodin od zadržení souhlas k odevzdání zadrženého soudu, je příslušný orgán povinen ho propustit. Na své první následující schůzi komora rozhodne o přípustnosti stíhání s konečnou platností. |