Hlavní obsah

Postřelený emigrant se stížností u Ústavního soudu neuspěl

Jaromír Masařík, kterého u hranic s Rakouskem postřelili českoslovenští pohraničníci a následně jej, patrně již z rakouského území, zavlekli do Československa, neuspěl u Ústavního soudu. Muž se kvůli následnému trestnímu stíhání domáhal vyslovení účasti na soudní rehabilitaci. Jelikož však o více než dvě desítky let promeškal zákonnou lhůtu, ÚS jeho stížnost zamítl.

Foto: Jaroslav Soukup, Novinky

Ilustrační foto

Článek

Masařík emigroval v roce 1969. O tři roky později čekal na manželku na hraničním přechodu Mikulov-Drasenhofen a dostal se do potyčky s pohraničníky. Když utíkal směrem do Rakouska, zasáhli jej ze samopalu do nohy. Pohraničníci si pak pro něj došli, nejspíš už na rakouskou stranu hranice.

Následně Masařík čelil trestnímu stíhání pro pokus o vraždu a přípravu padělání a pozměňování veřejné listiny. Vykonstruované stíhání bylo nakonec po sedmi měsících zastaveno, muže posadili do letadla a vysadili v Madridu.

Měl se přihlásit v roce 1990

Pokud chtěl Masařík dosáhnout soudní rehabilitace, měl podle ústavních soudců hned v roce 1990 požádat o pokračování trestního stíhání. Dvouletou zákonnou lhůtu ovšem nevyužil.

„Ústavní stížnost neuvádí žádné konkrétní okolnosti, pro které stěžovatel podal návrh podle zákona o soudní rehabilitaci až v roce 2016 (tj. více než 26 let od účinnosti zákona),” stojí v usnesení. Jeden z prvních rehabilitačních zákonů byl podle ústavních soudců přijatý brzy po převratu, aby umožnil rychlé přezkoumání zpolitizovaných kauz.

„Tendenci rehabilitačního předpisu urychlit cestu ke zmírnění následků křivd odpovídá na druhé straně zjevná tendence vymezit pro uplatňování rehabilitačních nároků určitý časový rámec,” poukázali soudci.

Jednání pohraničníků bylo promlčeno

Okresní soud v Břeclavi v roce 2007 uložil dvěma někdejším pohraničníkům Zdeňku Paláskovi a Lubomíru Kratochvílovi tříleté tresty vězení se stejně dlouhým podmíněným odkladem za to, že zavlečení emigranta do Československa zorganizovali.

V roce 2008 Krajský soud v Brně zrušil rozsudek v části týkající se Paláska a vrátil případ v daném rozsahu zpět na okres. Po překvalifikování pak břeclavský soud jeho stíhání zastavil kvůli promlčení, uvedla mluvčí soudu Jitka Kapitánová.

Stupeň společenské nebezpečnosti Paláskova chování byl prý snížen nepatřičným chováním poškozeného, který se na výzvu odmítl legitimovat, nereagoval na výzvu k zastavení a nedbal na varovné výstřely.

Už dříve břeclavský soud označil za promlčený čin vojína základní služby, který na Masaříka střílel. Musel uposlechnout pokynu velitelů.

Výběr článků

Načítám