Článek
„Opravdu nic nového nemáme,“ řekla Právu sestra Antonie Eva, která nechtěla o celé události příliš mluvit. „Je to pro nás strašně těžké,“ řekla.
Na návrat oblíbené Toničky si kromě rodiny musí počkat i její mentálně postižená kamarádka Míša. S ní se Tonička začala scházet v rámci dobrovolnické činnosti pro Dobrovolnické centrum Kladno.
„Tonička s námi spolupracuje vlastně od počátku založení programu 5P, takže zhruba pět let. V rámci tohoto programu má na starost mentálně postiženou slečnu Míšu, které Tonička pomáhá,“ řekla Právu spolupracovnice z dobrovolnického centra Andrea Kovácsová.
Když Tonička přijede ze studií v Praze, věnuje se mimo jiné i tomuto sociálnímu programu. S Míšou chodí třeba do kina, do čajovny, na nákupy, projdou se městem. A postižené Míše se po unesené kamarádce hodně stýská. „Je na ní vidět, jak je z toho smutná,“ říkají lidé z centra.
Podle kamarádů, kteří oběma uneseným ženám Antonii Ch. a Haně H. založili webové a facebookové stránky, je Tonička velmi vnímavá a sociálně orientovaná.
„Je to skvělý člověk, spolehlivá, inteligentní, přátelská, prostě úžasný člověk. Známe se s Toničkou a její sestrou už spoustu let. Moc se o ni bojíme a chybí nám,“ řekla kamarádka Šárka Melenová.
Ta potvrdila, že zatím žádné nové informace o obou unesených dívkách nikdo nemá. „Jsem v kontaktu s rodinou Toničky, oni komunikují s ministerstvem zahraničí, ale zatím není nic nového,“ uvedla kamarádka.
Pracuje také pro Linku bezpečí
Pětadvacetiletá Tonička se stejně starou kamarádkou Hankou není v cestování žádný začátečník. „V Indii, kam i tentokrát mířily, byla Tonička už několikrát, cestuje často. Vím, že Indii má hodně ráda,“ dodávala spolupracovnice Andrea.
Už dříve byla Antonie například na Novém Zélandu nebo Srí Lance. Kromě práce pro zmíněné kladenské centrum pracuje také pro Linku bezpečí, která pomáhá dětem. V plánu má také práci s uživateli návykových látek.
České dívky Hana a Antonie unesené v Pákistánu
Dvě pětadvacetileté ženy Hana a Antonie se 3. března 2013 vydaly na společnou cestu do Indie. Tam chtěly pobýt dva měsíce, cestovat a poznávat zemi.
Zároveň chtěly strávit také nějaký čas v chrámech při meditacích. Tentokrát se však nevydaly letadlem, ale po zemi, aby poznaly i další země.
V Íránu měly jen tranzitní vízum
Podle jejich přátel, kteří založili na podporu obou dívek internetové stránky hankaatoncadomu.com, jely přes Írán, kde měly jen krátkodobé tranzitní vízum.
Poté pokračovaly přes Pákistán. Ve středu 13. března překročily íránsko-pákistánské hranice a v půl druhé odpoledne nastoupily spolu s dalšími cestujícími do autobusu, který je měl dovézt na indické hranice.
Na cestě po provincii Balúčistán je doprovázel puškou vyzbrojený oficiální strážce. Zhruba po dvou hodinách jízdy jejich autobus zastavila skupina ozbrojenců, část měla na sobě oficiální vojenské uniformy.
Sedm z nich obklíčilo autobus a dva vstoupili dovnitř. Jak později vypověděl řidič autobusu, muži odebrali strážci jeho zbraň a vyvedli jej spolu s dívkami ven. Ostatní cestující mohli zůstat na svých místech.
Hanka a Tonča domů
Kvůli pátrání po unesených dívkách vznikla i facebooková stránka.
Příbuzní obou dívek děkují za podporu veřejnosti a zároveň žádají, aby bez konzultací s nimi či ministerstvem zahraničí nebyly podnikány žádné aktivity k osvobození dívek.
Dívky byly uneseny v polovině března v pákistánské provincii Balúčistán.
Skupinku poté naložili do jedné z Toyot Land Cruiser a odvezli ji neznámo kam. Od té doby dívky nikdo nespatřil a nikdo z únosců se dosud neozval.
