Postižené dívce chyběl čas a maturita jí utekla o jediný bod. Soud její žalobu na ministerstvo smetl

Žaloba byla namířená proti ministerstvu školství, které zamítlo žádost o přezkum. Městský soud v Praze ale dal v této věci resortu ve čtvrtek za pravdu.

„Žalobkyně nerozporuje samotné bodové hodnocení a celý postup je vytýkán poradenskému zařízení. Soud je však toho názoru, že proces vydávání doporučení předchází maturitní zkoušce a netvoří její část,“ konstatoval soudce Jaromír Klepš.

Pedagogicko-psychologická poradna dívce od prvního maturitního termínu přisuzovala 25procentní navýšení času na maturitní testy. Přitom je možné navýšit čas na zpracování testu až o 50 procent.

Před svým posledním třetím pokusem o složení maturitní zkoušky poslala dívka poradně žádost o nové posouzení, ta ale byla zamítnuta. Vyrozumění, kam se proti rozhodnutí případně odvolat, jež by mělo být součástí odpovědi automaticky, chybělo.

Dívka trpící Di Georgovým syndromem žádala po neúspěchu u zkoušky ministerstvo o přezkoumání okolností týkajících se přizpůsobení podmínek maturitní zkoušky jejím specifickým vzdělávacím potřebám. To ale resort odmítl.

Právník ministerstva u soudu argumentoval, že úřad nemá pravomoc přezkoumat rozhodnutí poradny. „Může posoudit faktickou správnost úloh, jestli je zadání nejasné, nebo špatné výtisky,“ hájil rozhodnutí.

Advokátka žalující strany Klára Dvořáková uvedla, že zdravotní stav neumožňuje dívce plně se orientovat v procesních záležitostech a bránit se. Připomínala také mezinárodní úmluvy na ochranu osob se zdravotním postižením.

„Chceme dosáhnout toho, aby měla šanci dělat třetí maturitní pokus znovu a za odpovídajících podmínek,“ řekla Novinkám a Právu Dvořáková s tím, že o podání případné kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu se ještě budou radit.

Otec dívky Tomáš Jelínek popsal, že syndrom způsobuje dceři problémy s imunitním systémem či se srdcem, že má srostlé obratle a nefunguje jí pořádně jedna ruka.

„Má problémy s pozorností, ale i s psychikou. Tyto děti přemýšlejí jinak, což je u testů zničující. Potřebují na to více klidu. Znalosti mají, ale jejich mozek je loví jinde,“ popsal Novinkám a Právu.

Žaloba se opírala i o verdikt Nejvyššího správního soudu z roku 2014, podle nějž se má v rámci stížnosti k maturitě přezkoumávat nejen výsledek maturitní zkoušky, ale i možné porušení právních předpisů a  jiné závažné nedostatky, „které mohly mít vliv na řádný průběh nebo výsledek zkoušky“.

„Dávalo by smysl kasační stížnost podat, aby Nejvyšší správní soud mohl upřesnit své dřívější rozhodnutí, o které jsme se opírali. Městský soud teď řekl, že ministerstvo může přezkoumávat jen okolnosti, které nastaly v průběhu zkoušky a nikoli předtím. Žádné takové omezení ale Nejvyšší správní soud ve své rozhodovací praxi nestanovil,“ řekla Novinkám a Právu Dvořáková.

Podle ní tak byla dívka zkrácena na právu na vzdělání. Podmíněně totiž už byla přijata na vyšší odbornou školu s výtvarným zaměřením, kam ale bez maturity, na niž už vyčerpala všechny pokusy, nemůže nastoupit.

„Dcera byla úspěšně integrována na základní i střední škole. Když si dělala výuční list, navýšili jí čas o 50 procent. A najednou při maturitě se k ní začal systém chovat jinak,“ řekl Jelínek.

Podle něj dcera nikdy nebude pracovat na plný úvazek, ale do budoucna by mohla uplatnit své umělecké vlohy. „Tyto děti by snad ani nemusely maturitu dělat. Talentové zkoušky zvládla. Ale všechno teď narazilo do zdi byrokratického systému, kdy není nikdo za nic odpovědný,“ divil se Jelínek.