Postavit, nebo zastavit? Projekt rozvoje Nových Holešovic je kvůli neshodám už měsíce na bodě mrazu

Kvůli rozvoji stanice metra Nádraží Holešovice a blízkého okolí založil pražský dopravní podnik (DPP) v roce 2021 s developerskou společností Karlín Group (později se připojila i CPI Property Group), společný podnik Nové Holešovice.

Dozorčí rada DPP v lednu schválila prodej svých pozemků podniku za nejméně 173 milionů korun. Náměstek primátora pro dopravu Zdeněk Hřib (Piráti), který v době zakládání společného podniku byl primátorem a v lednu hlasoval v dozorčí radě kladně, ale v uplynulých měsících v městské radě, která musí z pohledu jediného akcionáře DPP prodej schválit, dvakrát neúspěšně zkusil navrhnout vystoupení z podniku. Od té doby je projekt fakticky zamrzlý a developeři hrozí Praze žalobami.

Náměstek Hřib svou „otočku“ vysvětluje v březnu médii zveřejněnými informacemi z pražské korupční kauzy Dozimetr, kdy mohlo dojít k uplácení. Podle něj to v lednu, kdy na dozorčí radě DPP zvedl pro prodej pozemků podniku ruku, nebylo známo.

„Zcela zásadním důvodem pro vystoupení ze společného podniku jsou informace z policejního výslechu, že v projektu Nové Holešovice hrály roli úplatky až 50 milionů korun. V takovémto případě samozřejmě není možné v projektu pokračovat. Jeden z partnerů projektu dokonce přiznává, že po něm byl skupinou Dozimetr požadován úplatek, který údajně odmítl zaplatit. Jenomže pak je velmi podezřelé, že projekt Nové Holešovice i přesto pokračoval za Dozimetru dále, což se neshoduje s veřejně známým způsobem fungování organizované skupiny Dozimetru, která měla zastavovat všechny projekty, kde se nedohodla na provizi. Tato skutečnost dále posiluje podezření na to, že k nějakým úplatkům přece jenom v nějaké fázi projektu Nové Holešovice došlo,“ shrnul pro Novinky Hřib.

Dále podle něj není možné projekt realizovat, protože není v souladu se stávajícím územním plánem. Na náměstka to tak působí jako „pozemková spekulace na změnu územního plánu“. Poukázal i na nedávné zhoršení ratingu CPI Property Group, která je jedním z investorů ve společném podniku.

Tyto argumenty ale spolumajitel Karlín Group Jan Ludvík označil za „úsměvné“. „Důvody, které Zdeněk Hřib postupně vytáhl z rukávu v průběhu posledních několika měsíců, jako například fakt, že záměr předpokládá přijetí změny územního plánu, jsou úsměvné minimálně z toho důvodu, že se jedná o dlouhodobě známá fakta. Některá jsou dokonce detailně popsaná v akcionářské dohodě z roku 2021 a v transakční dokumentaci, kterou Zdeněk Hřib ještě v lednu tohoto roku odsouhlasil na dozorčí radě. Ukazuje to tedy buď na naprosté diletantství v průběhu schvalování smluv, anebo, a to dle našeho názoru spíš, na argumentační zoufalost někoho, kdo se snaží záměru zabránit za každou cenu,“ reagoval ostře Ludvík.

Za nejabsurdnější ale označil nařčení jeho společnosti z údajného uplácení. „Žádný úplatek jsme nikomu nedali, ať už to mělo být padesát, nebo pět miliónů, o které si ta skupina skutečně řekla. Naopak jsme o všem informovali tehdejší vedení dopravního podniku, náměstka pro dopravu a policii. Navíc vyšetřování Dozimetru policií bylo nedávno ukončeno a z údajných úplatků, o kterých hovoří Hřib, ani nebyl nikdo obviněn,“ uvedl podnikatel.

Organizovaná zločinecká skupina vedená dle policie zlínským podnikatelem Michalem Redlem si u Karlín Group měla říct o několikamilionový úplatek za to, že dojde k uzavření smlouvy. Dva roky před vypuknutím kauzy Dozimetr k tomu vypovídal na policii majitel Karlín Group Serge Borenstein, který se prý odmítl s aktéry sejít a stejně tak dát peníze.

„S ohledem na naši skutečnou roli v případu nám přijde sprosté, že někdejší primátor, za jehož vedení města vznikla tato organizovaná skupina, teď očerňuje jednoho ze svědků, který ji pomohl rozkrýt,“ řekl Ludvík.

Ačkoliv jsou vztahy mezi soukromými investory a Prahou, především Zdeňkem Hřibem, viditelně napjaté, developeři se rozhodli ve snaze odblokovat patovou situaci, která by mohla opět nastartovat obnovu desítky let zanedbaného prostředí v Holešovicích, pozastavit soudní řízení na tzv. nahrazení projevu vůle, tedy zjednodušeně řešeno žaloby na vymožení uzavření smluv vyplývajících z akcionářské dohody a toho, aby DPP splnil svou povinnost. Nad Prahou ale visí i žaloba kvůli náhradě škody a ušlým nákladům.

„Momentálně o náhradu škody neusilujeme. Soudně se zatím domáháme pouze uzavření smluv v souladu s akcionářskou dohodou. Toto soudní řízení je momentálně z naší iniciativy přerušené, protože jsme chtěli být vstřícní a vytvořit určitý časový prostor pro vyřešení této situace na straně dopravního podniku a jeho akcionáře. V krajním případě budeme nuceni žádat náhradu škody, a to jak ve výši desítek milionů zmařených nákladů, tak i náhradu ušlého zisku, který byl v obchodních plánech společného podniku minimálně ve výši 1,2 miliardy,“ přiblížil Ludvík aktuální stav.

Podle něj totiž doposud zpracované právní posudky potvrzují, že akcionářská dohoda je platná a DPP ji dle něj musí plnit včetně uzavření zmíněných smluv.

Hřib se nicméně neobává, že by Praha musela platit developerům miliardové sankce, protože dle něj akcionářská smlouva obsahuje ustanovení, v němž se strany vzdávají nároku na náhradu škody. „Požadavky developerů na náhradu škody ve výši 1,2 miliardy korun při nepokračování v projektu jsou tedy zcela bezpředmětné, což potvrdili dosud všichni právníci magistrátu i DPP. V úvahu tak připadá jen náhrada nějakých účelně vynaložených nákladů na přípravu projektu, které by ale nejspíše nedosáhly ani údajné maximální výše toho úplatku 50 mil. Kč,“ míní Hřib.

Naopak Ludvík poznamenal, že pokud záměrně jedna ze stran neplní závazky, tak je možné náhradu škody požadovat vždy, a opírá se mimo jiné i o závěry tzv. superposudku, který pro dopravní podnik zpracoval profesor z Univerzity Karlovy. Investoři podle Ludvíka doposud do projektu nalili odhadem desítky milionů. „A obstrukce města bohužel plodí další a další jednotky milionů nákladů na právní služby, vypracovávání podkladů, čas trávený jednáním s právníky, protistranou a tak dále. To jsou bohužel náklady, s nimiž společný podnik nepočítal, a tak přirozeně do budoucna ukrojí z předpokládaného zisku, jehož část připadá i dopravnímu podniku,“ upřesnil zástupce firmy.

Pokud by Hřib nakonec prosadil vystoupení z podniku, jak se už dvakrát neúspěšně v městské radě snažil, neobává se, že by město utrpělo na reputaci jakožto nespolehlivý partner, který vycouvá z významného projektu.

„Právě proto, aby neutrpěla reputace Prahy, není možné pokračovat v projektu, kde je důvodné podezření, že v něm hrály roli úplatky až 50 milionů korun. Problémem projektu je navíc spíše aktuální reputace soukromých partnerů. Investoři i dodavatelé naopak uvítají jasný signál, že skončila doba, kdy bylo možné získat od města nějaké výhody pomocí úplatků. Za mě je jediným správným řešením vystoupení z dosavadního projektu,“ stojí si za svým náměstek pro dopravu a dodává, že je možné se bavit o novém uspořádání projektu.

Podle něj totiž město vůbec k renovaci dotčené části Holešovic soukromé investory nepotřebuje. „Město má řadu možností, jak s celým prostorem kolem stanice metra Nádraží Holešovice pracovat. Pozemky soukromého developera totiž nejsou pro městský rozvoj této lokality nezbytné. Důležité je naopak přizvat k celému projektu Správu železnic a České dráhy, které v místě vlastní klíčové pozemky. Ideálem je dohoda s vlastníky pozemků v širším území než jen v půdorysu původního projektu,“ nastínil další možnosti Hřib s tím, že nemusí jít jen o tzv. PPP projekt, který spojuje soukromé investory a veřejnou správu.

S tím ale Ludvík nesouhlasí. „Samostatný development jen na pozemcích dopravního podniku byl i nezávislými ekonomickými audity především z důvodu nepříznivého tvaru pozemků a jejich zatížení infrastrukturou metra vyhodnocen jako extrémně neekonomický. Partneři ve společném podniku navíc disponují dohodou o spolupráci s dalším soukromým subjektem v území a od roku 2021 vyjednával společný podnik dohodu i se Správou železnic, která se z povahy svého právního statusu nemůže společného podniku účastnit jako spoluakcionář. To, že společný podnik, jak je koncipovaný v akcionářské dohodě, je pro dopravní podnik nejvýhodnější možnou variantou, potvrdil i audit společnosti StoneTurn, který si nechalo vypracovat město pod vlivem kauzy Dozimetr a který město bohužel půl roku drželo v utajení, ačkoliv z něj do některých deníků unikaly nepravdivé informace,“ sdělil spolumajitel developera.

Z výše uvedeného je patrné, že obě strany mají zcela odlišné názory na věc a její řešení. Je tedy otázkou, zda vůbec a případně kdy zasednou k jednacímu stolu a konstruktivně se pobaví o neutěšené lokalitě v pražských Holešovicích. Podle Hřiba by bylo nejlepší, kdyby o věci rozhodl soud, což ale může trvat ještě roky. Ludvík věří ve vítězství zdravého rozumu, pak odhaduje, že by se mohlo začít při změně územního plánu v horizontu čtyř let stavět.