Článek
Speciální placky, pamětní listy, chlebíčky, občerstvení, veselá setkání starých známých, ale i neskrývané dojetí a slzy v očích. Tak vypadla rozlučka s lokálkou, kterou si nenechaly ujít davy lidí.
Desítky lidí se tísnily při úplně poslední jízdě v soupravě dvou motoráčků, další lidé postávali na smutečně vyzdobených stanicích po cestě, kde vlály černé prapory. Železniční nadšenci byli i na nejrůznějších místech podél trati, aby aspoň na fotkách a videích zachytili atmosféru úplně poslední jízdy.
Za rozlučkou stojí tým kolem Vladimíra Farského, tělem i duší pravého železničáře. Do poslední chvíle se snažil přesvědčit úřady, že provoz na trati má smysl, ale neúspěšně. „Na akci jsme se dohodli celá zdejší parta provozních pracovníků, průvodčích, strojvedoucích i výpravčích. Když už to tady končí, tak ať je to důstojné,“ řekl Novinkám Farský, který tentokrát neseděl v kabině motoráku jako strojvedoucí, ale staral se o průběh akce.
Rozlučka s lokálkou, kterou si nenechaly ujít davy lidí
Nově bude vlak pendlovat jen mezi Boskovicemi a Skalicí nad Svitavou, kde cestující přesedají na vlaky na koridoru mezi Brnem a Českou Třebovou. „Ukončení provozu nám vadí po lidské i profesní stránce. Jsem i boskovický zastupitel a s dalšími starosty z regionu jsme se snažili vedení jihomoravského kraje přesvědčit, aby vlaky mohly dál jezdit. Kraj se ale zaklínal tím, že se musí šetřit,“ povzdechl si Farský.
Na lokálce strávil Farský posledních sedmadvacet let. „Ta trať má svoje kouzlo, jede se Boskovickou brázdou, otevírají se před vámi pěkné scenérie. Teď po konci osobní dopravy by tam měl jen občas jet nákladní vlak se dřevem a šamotovými cihlami,“ pokrčil Farský rameny.
Kraj postupně dopravu na trati omezoval a upozorňoval, že cestujících bylo míň a míň, v poslední době už jen několik desítek denně. Od neděle už nebudou vlaky jezdit ani mezi Hodonínem a Kobylím.