Poslanecká tvořivost plodí stohy divokých zákonů. Jsou to ležáky

Šanci na schválení však kvůli své kontroverzi a často i slabé připravenosti má jen velmi málo z nich.

„Těch poslaneckých návrhů je poměrně málo úspěšných. Největší šanci na schválení mají zákony, které předkládá vláda. Ty mají širší podporu,“ poznamenal pro Právo politolog Jan Bureš.

To se však opozici nelíbí. Tvrdí, že vláda o jejích zákonech vůbec nechce jednat. „Je to vždy rozhodnutí vládnoucí většiny, že se na zákony nesáhne. A to mnohdy proto, že jsou ty zákony kontroverzní. Naše vláda všechny zákony projednala. My jsme to brali podle čísla. Všechno jsme projednali, nebo zamítli. Toto je nešvar posledního volebního období. Návrhy řeší tím, že je nezařazují,“ řekl Právu poslanec Marek Benda (ODS).

Podle statistiky, kterou si nechala vypracovat TOP 09 v dubnu, bylo v tomto složení Sněmovny předloženo více než 430 návrhů zákonů, z toho bylo ukončeno projednávání u zhruba 150 z nich.

Kolem devadesátky zákonů uvízlo už v prvním čtení. Většinu návrhů předkládá Sněmovně vláda, z poslanecké iniciativy vzniklo 51 norem.

Pomalý postup při projednávání poslaneckých zákonů kritizují i komunisté. „Ne že by neúcta k opozici vznikla až v roce 2013, ale je to sestupný trend. Ani dřív neměly opoziční návrhy prioritu, ale teď je to ještě horší. Opoziční okénka nefungují,“ řekl Právu místopředseda KSČM Jiří Dolejš.

Domnívá se, že by stálo za to, aby se změnil jednací řád Sněmovny. „Je otázka, zda se nezamyslet nad tím, zda by tvorba programu Sněmovny neměla mít pravidla. Návrhy by měly mít jisté pořadí, které by mělo být respektováno,“ řekl Právu. Nad úpravou prý už v klubu delší dobu přemýšlejí.

TOP 09 by ji zřejmě podpořila. „Určitě by to byl spravedlivější způsob projednávání zákonů. Koalice diskriminuje opozici, vytváří tak poslance různé kategorie. Navíc způsobuje chaos při projednávání vládních návrhů,“ řekl Právu poslanec za TOP 09 Martin Plíšek.

Politolog Bureš se domnívá, že za přemíru zákonů může i samotný fakt, že každý jednotlivý poslanec má moc předložit vlastní zákon sám. Takový systém je přitom v západních zemích ojedinělý.

„U nás je síla toho jediného poslance extrémně silná. Ve většině parlamentů na Západě, třeba v německém Bundestagu, může návrh zákona předložit jen celý poslanecký klub. Stejně jako pozměňovací návrhy. Tam nemůže návrh předložit jednotlivý poslanec,“ řekl Právu Bureš.

„Tenhle systém, kdy každý poslanec může předkládat vlastní návrh, umožňuje, aby si přes poslance své zájmy prosazovaly různé byznysové skupiny,“ dodal. Stálo by podle něj za to, aby se pravidla jednacího řádu Sněmovny racionalizovala.

Podobná snaha omezit moc jednotlivce ve Sněmovně však dosud vždy zkrachovala. V září 2014 lidovci v koalici prosadili usnesení, že vládní poslanci nemají předkládat vlastní zákony bez shody ve vládě. Nikdo se tím však neřídí.

Kupříkladu vládní poslanec Jiří Zlatuška (ANO) dává nyní dohromady návrh, který by uzákonil eutanazii, tedy asistovanou smrt pro beznadějně nemocné. „Návrh zákona o důstojné smrti se snaží vyřešit mnohdy neúnosnou situaci pacienta, který trpí vážnou chorobou, případně se rovněž nachází ve stavu nezměnitelného bezvědomí, a jeho zdravotní stav vyvolává trvalé fyzické nebo psychické utrpení,“ uvádí se v důvodové zprávě.

Jenže podobné diskuse se již v parlamentu vedly a nikam nedospěly. Vždy ztroskotaly na strachu poslanců i lékařů, že by se institut mohl zneužívat. „Výhrady tohoto typu byly v řadě zemí, kde se eutanazie zavedla, a neosvědčily se,“ řekl Právu Zlatuška. I tak zřejmě šanci na schválení jeho návrh nemá. Stejně jako návrh zastupitelstva hlavního města Prahy, který legalizuje prostituci. Ve Sněmovně leží už dva roky.

Ležákem v parlamentu je i návrh zákona, který by umožnil homosexuálům osvojit si biologické dítě registrovaného partnera. I když se pod normu podepsala řada poslanců napříč politickými stranami, návrh je zaparkovaný ve Sněmovně už od září 2014.