Článek
Pokud se na tom USA a ČR dohodnou, bude zařízení z Marshallových ostrovů po modernizaci přeneseno do Česka. Svoboda míní, že by rozmístění protiraketových základen v ČR a Polsku zásadně zlepšilo ochranu střední Evropy proti raketám s dlouhým doletem. Většinový názor v opoziční ČSSD je ale proti základně.
"Není to vojenská základna v pravém slova smyslu, jak jsem si ji představoval. Nikde tam není jediný voják. Celé zabezpečení je v tom, kdo na ten ostrov přijíždí, ale jinak je to městečko, kde lidé normálně žijí," řekl poslanec.
Kolem vojenského zařízení podle něj není ani uzavřené ochranné pásmo. Zdravotní riziko kvůli záření podle Svobody není ani v bezprostřední blízkosti radaru. Zařízení například vysílá paprsek asi sto metrů nad školou, která stojí nedaleko něj, uvedl. Obytné domy stojí asi 500 metrů od radaru.
Radar by podle Svobody mohl poškodit zdraví lidí jen v případě, že by se dostali přímo do dráhy jeho paprsku. Proto je zapínání radaru koordinováno s řízením letového provozu, vysvětlil.
Radar by obsluhovalo 150 lidí
Kdyby byl americký radar v České republice obsluhovalo by ho asi 150 lidí, uvedl poslanec. Jasné ale zatím není, zda by mezi nimi kromě amerických expertů byli i Češi. Například na amerických základnách v Kanadě a Velké Británii podle něj pracují i občané těchto zemí.
A jak žijí občané v Kwajaleinu, kde je radar umístěn a s kterými čeští politici debatovali? "Je tam velmi přísný režim, běžný člověk se tam dostane pouze na povolení," řekl ve čtvrtek Právu v telefonickém rozhovoru z ostrova místopředseda výboru pro obranu Antonín Seďa (ČSSD). Podle něj drtivá většina obyvatel jsou Američané, kteří pracují pro armádu.
Z diskuzí se zástupci americké armády, firmy vyrábějící radar i s představiteli Agentury pro raketovou obranu vyplynulo, že po případném umístění systému v Česku by byl radar v provozu čtyři až pět hodin denně, přičemž kolem zařízení v okruhu cca jednoho kilometru mají být umístěny antény pro satelitní komunikaci.
Kdo zmáčkne knoflík?
"Jediné, co stále není jasné, je fakt, kdo bude mít na starosti radar, nebo přesněji řečeno kdo bude ten, kdo v případě útoku bude smět zmáčknout knoflík," řekl Seďa. V úvahu připadá velitelství v Norfolku, Colorado Springs či v Evropě.
Poslanci shlédli kromě radaru samotného a jeho řídícího centra také simulaci protiraketové obrany, a to jak současné, tak i budoucí s případným umístěním jejich prvků v Česku.
Seďa na otázku Práva, zda návštěva ostrova přispěla k jeho případnému souhlasu s umístěním radaru v Brdech uvedl: "My jsme sem jeli proto, abychom získali odpovědi na řadu otázek, což se ve většině případů stalo". Sám považuje za pozitivní, že získal komplexní pohled na celý systém protiraketové obrany.
Poslance ještě dnes čeká návštěva Pearl Harboru, kde si mají prohlédnout loď, která nese prvky systému protiraketové obrany.
Na Hawai dopravil zákonodárce vládní Challanger, z místa pak používají speciální komerční linku, kterou využívá americká armáda. Pozvání Američanů využili kromě Sedi a Svobody a Petra Wolfa (všichni ČSSD) také členové ODS Zdeněk Boháč, Juraj Raninec, Tomáš Dub a Richard Svoboda a nezávislý senátor Josef Zoser. Cesty se chtěl účastnit také komunista Alexander Černý, avšak ten nezískal americké vízum. [celá zpráva]