Poslanec chce vyvlastnit ruské majetky v Česku. Jde to jen za peníze, které by Putin mohl použít na válku

Skupina poslanců v čele s Ondřejem Kolářem (TOP 09) přišla s návrhem zákona na „ochranu bezpečnosti České republiky“, který by umožnil vyvlastnit cizí majetky za účelem „svrchovanosti, územní celistvosti České republiky a jejích demokratických principů“. Znění předlohy je obecné, o ruských majetcích se v ní explicitně nemluví, ačkoliv je patrné, a sám Kolář to přiznává, že by právě na ně byla aplikována jako první.

O opatření, tedy zda bude majetek, který by navrhlo ministerstvo zahraničí, vyvlastněn, by podle autorů rozhodovala vláda. „Výrokem o náhradě vláda stanoví výši náhrady za majetek,“ píše se dále v materiálu s tím, že náhrada bude stanovena ve výši obvyklé ceny včetně příslušenství.

To fakticky znamená, že Česko by v případě rozhodnutí, že zabaví desítky majetků Ruské federaci, s níž máme vztahy na bodu mrazu, za nemovitosti zaplatilo. Současná česká politika je však v rovině jakéhokoliv nepřispívání ruskému režimu na financování války na Ukrajině, kterou rozpoutal v únoru 2022 a neštítí se opakovaně útočit na civilní cíle. I proto existují sankční seznamy, na nichž jsou lidé blízcí Vladimiru Putinu a Kremlu, hospodářské sankce, nebo zmrazení ruského majetku, aby s ním nemohlo být jakkoliv nakládáno.

Novinky proto požádaly Koláře o vyjádření, zda jeho návrh nejde přímo proti vládní politice a nepomohl by vlastně Rusku financovat válku. „Teoreticky ano, ale český právní řád jiný způsob vyvlastnění neumožňuje. Obávám se, že to je jediná zákonná možnost, jakou máme. Pakliže někdo sezná, že by bylo lepší vyvlastňovat bez náhrady, protáhne to parlamentem, čímž by se změnil náš právní řád, tak proti nebudu. Asi nejsem teď nastavený na to, abych to navrhoval,“ uvedl poslanec.

„Nejsem příznivec aktivistických řešení, proto se tu držíme toho, co už v právním řádu je, tedy institutu vyvlastnění tak, jak je. Vyvlastnění je vždy za náhradu, byť se mi to nelíbí a nejradši bych byl, kdybychom jim to mohli sebrat a říct ‚tudle, nudle‘, tak vnitřně s tím nejsem v pohodě. Už dnes, kdy zmíníte mezi lidmi vyvlastnění, tak si to lidé překládají jako znárodnění a krádež, a byl bych nerad, abychom byli hned na začátku napadaní, že chceme Rusům něco ukrást a vracíme se o 80 let zpátky, kdy se tu znárodňovalo ve velkém,“ dodal pro Novinky.

Ve hře je prý ale i možnost, že by finance za nemovitosti Rusko neobdrželo, protože by se mohly okamžitě ještě před vyplacením zmrazit.

O zmrazení téměř všech ruských majetků v České republice, s výjimkou ambasády a tří objektů diplomatické mise, rozhodla na návrh ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) vláda v polovině listopadu loňského roku. Konkrétně se sankce týkají „Podniku pro správu majetku v zahraničí“ kanceláře prezidenta Ruské federace, ze kterého je dle Lipavského „financován ruský režim, který vraždí civilisty na Ukrajině“.

Ministerstvo zahraničí momentálně návrh studuje, tudíž se k němu nebude vyjadřovat. „Pan ministr se ke znění návrhu zákona sejde s panem poslancem v následujících týdnech. V tuto chvíli návrh studují právníci MZV,“ sdělil Novinkám mluvčí resortu Daniel Drake.

Podobná iniciativa se aktuálně řeší například v Lotyšsku nebo Estonsku, byť je vše úplně v začátcích. Estonsko uvažuje o tom, že by Rusům jako náhradu dali místo financí jakýsi „voucher“, k jehož proplacení by došlo až při reparacích pro Ukrajinu. V Lotyšsku se pak krok týká pouze jedné ruské budovy v Rize.

„Estonská cesta je zajímavá. Moje ambice je sesbírat jednotlivé návrhy a začít se o nich bavit na evropské úrovni. Chtěli bychom iniciovat debatu, protože nám přijde, že neprobíhá. Jde mi o to, najít cestu, která by každému státu zvlášť dala možnost vypořádat se s tím, nebo by našla společné řešení, které bude schůdné pro všechny státy, jichž se to týká. Myslím, že čím víc impulzů EU bude mít, tím líp,“ uzavřel Kolář.