Poslanci vyzvali k rezignaci Topolánka, Langera i Nečase

Podle usnesení Sněmovny nepředložili Topolánek, Langer ani Nečas důkazy, které by dokládaly, že minulá vláda Jiřího Paroubka (ČSSD) ovlivňovala nasazování odposlechů na politiky či novináře. Usnesení navržené sociálními demokraty prošlo Sněmovnou těsnou většinou hlasů. Výzva k odstoupení pro členy vlády není závazná.

"Sněmovna dnes hlasy komunistů a socialistů odhlasovala, že dopoledne sněžilo. Všechny důkazy naopak svědčí o tom, že jde o největší polistopadový skandál ve věci odposlechů," reagoval na usnesení Topolánek.

Paroubek neočekává, že by premiér, Langer a Nečas odstoupili. "Já ale věřím, že odstoupí po té prohře, kterou lze očekávat v příštím týdnu, protože tahle vláda nemůže získat důvěru v Poslanecké sněmovně. Oni dneska předvedli, že na to nemají," řekl.

Premiér Mirek Topolánek bude moci příští týden navštívit poslanecký klub ČSSD jen v případě, že se omluví za výroky na adresu sociálních demokratů. Novinářům to oznámil předseda poslanců ČSSD Michal Hašek. Topolánek požádal ČSSD o návštěvu jejích poslanců kvůli jednání sněmovny o důvěře jeho vládě.

Na závěr páteční mimořádné schůze Sněmovny poslanci ustavili komisi pro kontrolu policejních odposlechů. Zasednout by v ní mělo pět poslanců bezpečnostního výboru. Strany mohou své kandidáty na členy komise navrhovat do úterý 10. října.

Podobná komise pracovala v dolní komoře i v minulém volebním období, říkalo se jí "velké ucho". Nyní se zřejmě bude zabývat i skandálem kolem odposlechů v souvislosti s únikem informací z takzvané Kubiceho zprávy. Řešení kauzy vyvolalo v pátek ve Sněmovně ostrý střet mezi zástupci ODS a ČSSD.

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) před Sněmovnou citoval z dopisu, který ve středu obdržel od ředitele Útvaru zvláštní činnosti kriminální policie Tomáše Almera. Vyplývá z něj, že policie odposlouchávala celkem 46 čísel v rámci soudem povoleného sledování tří policistů, dvou politiků, dvou novinářů a jednoho lékaře. Pospíšil také zveřejnil informaci, podle které soud povolil odposlechy v budově Sněmovny v místnosti používané Českým rozhlasem.

Ministr Pospíšil zdůraznil, že v rámci sledování pouhých osmi osob policie odposlouchávala celkem 46 telefonních čísel. Podle ministra je zřejmé, že ne všechna čísla používaly výhradně sledované osoby. "Naše právní úprava umožňuje napíchnout telefon komukoliv, s kým je podezření spojeno," vyvodil ministr.

Z dopisu kriminalistů, který podléhá stupni utajení "důvěrné" rovněž vyplynulo, že Obvodní soud pro Prahu 5 začátkem srpna povolil odposlech v místnosti používané redaktory Českého rozhlasu v budově Sněmovny. Podle ministra nakonec policie nebyla schopná tento odposlech realizovat, neboť by se při jeho instalaci dostala do kolize s pravomocemi sněmovní bezpečnostní služby. 

Ministr dále uvedl, že část odposlechů byla nařízena 4. září. Naznačil tak souvislost se jmenováním menšinové vlády ODS, které se uskutečnilo ten den. Odposlechy 31 telefonních čísel pak podle Pospíšila nařídila inspekce ministra vnitra zrušit 20. září, tedy v den, kdy ministr vnitra Langer na tiskové konferenci informoval o podezření z odposlechů. "Je toto náhoda?" otázal se Pospíšil poslanců.

Podle něj je také nestandardní, aby byly odposlechy, které souvisely se zveřejněním Kubiceho zprávy, nařízeny u podezření z trestných činu jako je pomluva nebo zneužití osobních údajů. Měly by se prý používat jen u nejzávažnější trestné činnosti.

Místopředseda Sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) v emotivním projevu reagoval na Pospíšilovy informace s tím, že všechny odposlechy byly legální, nařídil je soud na návrhy žalobců. 

"Ukažte, kde jsou ty estébácké metody," vyzval ODS Zaorálek, podle něhož neexistuje pro politiky prostor, jak by mohli vstoupit do systému nařizování odposlechů a ovlivnit jejich nasazování. Uveřejněné informace proto podle něj nejsou důkazem, že by ČSSD odposlechy jakkoliv zneužívala. 

Debata poslanců se nakonec místo na obsah Pospíšilova sdělení zaměřila na řešení otázky, zda ministr měl právo informace v rámci veřejného jednání Sněmovny přednést. Poslanec KSČM Václav Exner připomněl, že poslanci se zbavili mlčenlivosti, aby o materiálu mohli hovořit před stáními orgány, nikoliv před veřejností. Pospíšil na to reagoval prohlášením, že Sněmovna je státní orgán, takže zveřejnění materiálu je v pořádku.

Ke kauze vydalo prohlášení i policejní prezídium. S odvoláním na stupeň utajení odmítlo upřesnit cokoliv konkrétního, nicméně konstatovalo, že zpráva šéfa Útvaru zvláštních činností kriminální policie Tomáše Almera neupozorňuje na jakýkoli nezákonný stav či postup policistů. 

"Naopak uvádí skutečnosti svědčící o tom, že odposlech a záznam telekomunikačního provozu je policií prováděn přísně podle zákona," sdělil Novinkám mluvčí policejního prezídia David Kubalák. Podle něj má policejní prezident Vladimír Husák materiál k dispozici.

Na postupu šéfa Útvaru pro zvláštní činnosti plukovníka Tomáše Almera, který poslal zprávu ministru spravedlnosti Pospíšilovi a předsedovi ústavně-právního Bendovi, Husák nespatřuje nic špatného.

"Vzhledem k tomu, že v současné době nefunguje parlamentní komise pro kontrolu operativně pátracích prostředků, a také vzhledem ke smyslu vzniku písemného materiálu, nepovažuje policejní prezident zvolený postup za neadekvátní, neboť materiál byl zaslán úřadům, které se zabývají bezpečnostními otázkami České republiky," řekl Kubalák.